|
|
|
chytrost, -i f. k chytrý 1. chytrost, důvtip, schopnost bystře myslet; (v praktické činnosti) dovednost, obratnost; „kúzedlná chytrost“ kouzelnický trik 2. chytrost (daná vzděláním), učenost 3. vychytralost, mravně nenáležitá chytrost, chytráctví; (ďábelská, nepřítele ap.) obmyslnost, lstivost; „pod chytrosťú“ vychytrale, obmyslně (sr. StčS s. v. „pod“ II D 1; „v chytrosti choditi“ bibl. počínat si vychytrale 4. zvl. v pl. chytře (obmyslně) nastrojený čin, chytráctví, chytrácký kousek, lest Sr. chytročina, chytroščě, chytř Autor: Milada Homolková Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 19. 6. 2025). 
chytrost, -i, fem., obratnost, chytráctví, Geschick, Klugheit, Schlauheit; stsl. chytrostь ars. — Aristander (mistr v c)hytroſty veliký AlxH. 16, 13. Běh chytroſtí skladše (filii Benjamin) fugam arte simulantes Ol. Súdc. 20, 32. Ve jmě božie, jáz tě mažiu, jiuž ť chytroſty vstáti kážiu Mast. 304 (pravil mastičkář, když křísil syna židova). (Machomet) tú chytroſti dlúhý čas šieléše tu zemi hac arte Mill. 23b; (lidé v Tesymuru) činie chytroſt diábelskú, že sě povětřie zatmí neb zamračí faciunt arte daemonum t. 27a. Jsú pak nejedni, ješto svój smysl a rozum w chytroſt a v lest obracijí vším snaženstvím stojiec po tom, kak by sobě zdejšie cti, rozkoši aneb zbožie dobyli mnoho…, aneb tú lstí a chytroſty, jíž oni múdrost řiekají, tisknúc sprostnějšie od jich pravdy Štít. uč. 79b, lest a chytroſt; (pyšní andělé) své vše umětelstvo… v lest a w chytroſt obrátivše protiv bohu t. 77b; mnozí… tu svú vtipnost v lest a w chitroſt obracejí proti bohu ŠtítMus. 38b; tu lest oni učinichu DalC. 47, tu chytrost tamt. DalJ. z Ješ. (Lidé nebohobojní) budú úfati své chitroſti, by sě šeředstvo jich neproneslo, až… je jich chitroſt i zklamá ŠtítMus. 119b. Rozmysléc sě na ta slova, jež bóh skrze prorokova ústa řekl…, všech mudrcuov múdrost zatrativ i všěch ch(y)trcuov chitroſt (zkazi) Kat. v. 2094. — Na chytroſt vyvedl je (Mojžíš židy) callide eduxit eos Ol. Ex. 32, 12, na chytrost = chytře, srov. na rychlost repente, na ručest celeriter atp. — chitroſt astutia Prešp. 23; chytroſt též Diefb., Anon. 1a; chytroſt insidiae Anon. 4a, chitroſti insidiae MamA. 25a. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
chytrost, -i f. chytrost, chytráctví, obratnost: na chytrost chytře; lstivost, úskočnost Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
|