chytava, -y f.
k chytati
okrouhlé házecí náčiní určené k chytání při hře, „chytadlo“ 1 (?)
Jen u Klareta za lat. discus
Sr. kot
Autor: Milada Homolková
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 19. 4. 2024).
chytava, -y, fem.: chitaua discus Prešp. 2007, chytawa též Rozk. 3077; umělé.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².