churaviti, -v́u, -ví ipf.
k churavý
co (tělo ap.) mořit, trýznit, činit churavým
Autor: Barbora Chybová
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.27, citován stav ze dne 2. 7. 2025).
churaviti, -v́u, -víš, impftiv., churavým, hubeným činiti, mořiti, abtöten. — Proč potieráte lid mój a tváři chudých churawíte? commolitis Kladr. Isa. 3, 15. (Anežka) snažila se tělesenství své umrtviti, že mladý a tenký (tener) živótek svój chutně churawila, žádosti těla utrpením skrocujíc Leg. bl. An. 6. (Jeronym) velikými trpkoštěmi své tělesenstvie mrtvil a churawil Jeron. 67b
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
churaviti, -v’u, -víš ned. mořit, umrtvovat
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
churaviti nedok. = churavým činiti, mořiti
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.