chládek, -dka/-dku m.
k chlad
1. příjemný chlad, chladno
2. chládek, (oproti okolí) příjemně chladnější stinné místo
3. chladné místo k uchovávání potravin (?)
Dolož. též jako vl. jm. osobní Chládek. K 3: jen u Klareta
Autor: Irena Fuková, Michal Hořejší
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.27, citován stav ze dne 7. 7. 2025).
chládek, -dka, -dku, masc., demin. z chlad: ó žádúcie roso, daj chladek našim dušiem Modl. 1b; — zákoni (řehole) jsú pravý chladek a otdechnutie tomu, ktož se chce skrýti před pálením žádosti světských Štít. uč. 71a; chladek umbellula Prešp. 1877, Rozk. 2908. — Přijm.: Chladek TomZ. 1418 st 122.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².