|
|
|
chebdie, -ie n. chbedie, -ie n. chevdie, -ie n. chvedie, -ie n. 1. bot. chebdí, bez chebdí, rostlina užívaná v lékařství a barvířství 2. bot. chebdí, jablečník, hluchavka ap., rostlina užívaná v lékařství Dolož. též hebdie. K původu slova sr. Machek, Etym. slov.² s. v. chebdí. Sr. I. Rystonová, Průvodce lidovými názvy rostlin, s. 51 a 197. Sr. bez, chebdový, jablečník a spojení hluchá kopřiva s. v. kopřiva Autor: Michal Hořejší Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.27, citován stav ze dne 2. 7. 2025). 
chebdie a druhdy také chbedie, chevdie, chvedie, -ie, neutr., chebdí, Attich. sambucus ebulus. — Také listie chebdie spomocno jest Rhas. 154. Nohy jí majti s chebdijm a jitrocélem Háj. herb. 279b. chebdye ebulus MamA. 14b, RostlB. 146a Synon.; chebdie ebulus RostlF. 11b, LékB. 161b, ebuli radicem sive chebdie MamV.; chbedye (sic) ebulus RostlD. 69b; chewdi ebulus RVodň. 38b, chweddie t. 38d, chwedie *vebrum (Jg.: *veberum, ebulus) t. ad 16a; chebdie sambucus ApatFr. 69 a j.; chebdye *marelimen Prešp. 754, Rozk. 1434, *marelinum Nom. 66a, Veleš., *marubium LékB. 120a, MamA. 29a, *martubium Anon. 4b; chebdie *marubium MamA. 15a; chebdzye *marubium BohFl. (109), BohFl. 323. Srov. dial. chebz bez ŠembDial. 58 (opavské), slc. chabda a chabzda bez, pol. chebd, srb. habat a apta, sln. habat a hbat; vše ze ř. ἀχτή, ἀχτέα, z čehož i něm. Attich Mikl. Etym. Wtb. 3. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
|