cecek, -cka/-cku m.
sr. cecík
1. (u člověka) prs, ňadro, popř. prsní bradavka
2. (u zvířete) struk, cecek (ob.)
3. též sviní cecek, svinský cecek bot. rostlina s plody podobnými prasečím strukům, lentišek ap.
Dolož. též jako vl. jm. osobní
Sr. ssek, prs, svinský, břěkový
Autor: Milada Homolková
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 17. 6. 2025).
cecek, -cka, -cku, masc., Brustwarze, Brust; ze sъs- = ssáti, srov. stsl. sъsъkъ mamma. — czeczek mamilla BohFl. 410, Nom. 67b; czekczky (sic) mamma Vít. 92a; jich (dívek) czeczki ubera Ol. Ezech. 23, 3; učiň flastr a ten klaď na czeczek Rhas. 130; vytisknúti mléko z czeczku Sal. 315; o mléce v czeckach ženských t. 314. — Příjm.: Czeczek UrbE. 83.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
cecek, cecík m. prs; prsní bradavka
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
cecek, cecík m. = prsní bradavička
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.