bylinie, -ie n.
k bylina
Autor: Petr Nejedlý
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 16. 6. 2025).
bylinie, -ie, neutr. collect., rostlinstvo, Pflanzen. (Poustevník) bylynie a zelíce lesného požíváše herbis utens Otc. 112a. Sěnosěčec… když sěče lúky, což jest téj dobré travičky, toť on ssěče, a co jest bylinie jiného, jakožto bodličie, tohoť on nechá Tkadl. 38b.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
býlenie, bylinie, -ie n. rostlinstvo, byliny
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
bylinie n. = rostlinstvo, byliny
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.