budúcí adj.
k býti
1. (o člověku) budoucí, příští, v budoucnu zrozený, též zpodst.; (o člověku vzhledem k jeho budoucí hodnosti) v budoucnu někým ustanovený; relig. (o životě) posmrtný, mající nastat po tělesné smrti
2. (zvl. o události n. časovém úseku) budoucí, nadcházející, který v budoucnu nastane
3. zpodst. n. budoucnost, budoucí děje, skutky (sr. StčS s. v. „potomnost“)
4. relig. posmrtný, který nastane v budoucím, posmrtném životě; relig. (o světě ap.) věčný, nastolený Bohem po zániku světa současného
5. relig. budúcí súd poslední soud
6. relig. budúcie věci co souvisí s lidskou smrtelností a s budoucím druhým příchodem Kristovým (sr. StčS s. v. „posledek“ 3)
Sr. nynější, budúcní
Autor: Hana Kreisingerová
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 13. 3. 2025).
budúcí, adj., budoucí, künftig, z part. buda praes. budu. — Jsi buduczi v lid veliký Ol. Gen. 18, 18 (Vulg.: cum futurus sit in gentem magnam). Slunce připřělo sě bě u břěha povzdaľujě svého běha Buduczie věci zámutkem AlxBM. 7. 6. Věci buduczye MamA. 37b. Z přemýšlenie buduczych věcí pochodí strach Alb. 101b. O jiných věcech po smrti budúcích HusE. 1, 4. w buduczǐch věcech PilC; rod buduczy generatio futura ŽWittb. 21, 32; na buduczyem světě Alb.59a; pro buduczie hoře AlxBM. 7, 13. Zprostřěchu hlas až pod zořě, snad na své buducze hoře AlxV. 547. Všemu, ješto buduczie jest ventura ŽWittb. 70, 18. buduczyet geſt wiecz, že bude Herodes hledati dietěte Kruml. 103b, futurum est, stane se. — Potomek, Nachkomme: jeho buduczy nazvachu tu zemi Afrika posteri Comest. 33b; na té paustce sobě i ni budúcím svým ničehéhož nepozuostavuje Hoř. a. 7a (1526).
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
budúcí adj. budoucí; zpodst. m. potomek; pl. budúcí potomstvo
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
budúcí m. z adj. = nástupce
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.