|
|
|
bradka, -y f. brádka, -y f. k brada 1. vousy, zvl. na bradě, bradka 2. kozie bradka, kozie brádka bot. léčivá bylina, jejíž uvadlé okvětní lístky připomínají vousy pod bradou kozy, zvl. kozí brada, ostrožka stračka ap. V názvech rostlin též za lat. aquileia, calcatripa, cimum, hypocistis Dolož. též jako vl. jm. osob. Autor: Štěpán Šimek Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 27. 4. 2024). 
brádka, -y, fem., demin. z brada. — bradka bieše črna Hrad. 23a, vous na bradě. Oči rarohové biechu, bradka pěkná, ústka cudná Baw. 217. brádka (sic) Hrub. 211a. — kozie brádka, jméno několika rostlin: kozie bradka tragopogon pratense ApatFr. 155b, *agrilena SlovA., *calcatripa MamA. 14b, *calatrippa RostlF. 11a, *calatripa RostlB. 145b, SlovA.; kozye bradka aquilegia vel barba hirci RostlF. 10b, RostlD. 89b, t. 62b, *aquilena LékB. 107a, *calaripa LékB. 109a; vezmi kozy bradku a ztluc ji Chir. 79b. Srov. kozie brada. — Příjm.: Bradka Petrus TomZ. 1414 n 277, domum Wenceslai Bradka Lún. ks. 1430. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
|