brunát, -a/-u m.
k střhn. brūnāt
brunát, vzácná tkanina tmavě rudé (rudohnědé ap.) barvy
Sr. nach, purpura, šarlat
Autor: Milada Homolková
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 27. 4. 2024).
brunát, -a, -u, masc., sukno hnědé; stněm. brûnât, stfranc. brunet = látka snad vlněná barvy tmavé, hnědé Alw. Schultz, Höfisches Leben 1, 267; střlat. brunetum = pannus non ex nativi coloris lana confectus, sed quavis tinctura imbutus DC. — Jaký mám brunat! kropenina přešlechetná, pruhatina nevídaná (praví kupec prodávaje sukno) Hrad. 112b; brunat brunaticum Prešp. 1814, Rozk. 2787, Veleš. (brunaticus = fuscus, subniger DC); brunat brunatium. Vocab. 175b.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
brunát m. sukno barvy tmavě hnědé, rudé
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
brunát m. (z něm.) = sukno hnědé, tmavé
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.