brdlo, -a n.
k brdo
součást tkalcovského stavu, brdo, tkalcovský hřeben
Jen u Klareta za lat. textra, textorium
Autor: Štěpán Šimek
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 7. 5. 2024).
brdlo, -a, neutr.,
brdo tkalcovské. —
brdlo *textra
Prešp. 2411, brdlo texorium (= machina texoria
DC.)
t. 2421; Aristoteles, jenž brdla a všeho řemesla vašeho byl najvětší mistr
Tkadl. 3a (o učenosti a spisování mluví se tu jako o tkalcovství).
Srov. brdo.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
brdlo, brdo n. brdo, součást tkalcovského stavu
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.