bratř v. bratr
Autor: Štěpán Šimek
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 2. 5. 2024).
bratř. V Mand. psáno: (Aram) byl bratř Abrahamóv 37a; -ř buď změnou hláskovou (srov. Hist. Mluv. I, 346), anebo omylem. — Mimo to uvodí se bratř v několika dokladech transkribovaných, zejména: bratř v Jg. Sl. z bible hlah., všicku bratř jeho ve Čtení Nikodemovu (vyd. Hanka 1861) str. 12, a matka a bratř jeho stáchu vně v J. Jirečkově rozpravě O prvotním překladě evangelií 1859 str. 31 (z EvOl.); vesměs mylně, v originalech je za to na příslušných místech všude bratří: bratrzi svéj Hlah. Tob. 1, 3, všicku bratrzi jeho Nikod. 3a (rkp. Strah.), bratrzi jeho stáchu EvOl. Mat. 12, 46.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².