bobonek | ESSČ | GbSlov | MSS | ŠimekSlov |

bobonek, -nka/-nku m.

pozd. též boboněk, -ňka/-ňku m.

dolož. též pobonek, -nka/-nku m.

pozd. též poboněk, -ňka/-ňku m.

dolož. též bobonka, -y f.

dolož. též boboňka, -y f.

1. čí (zvl. ďáblův) kouzlo, čáry, zaklínadlo ap., magická a pověrečná praktika n. zvyk na ní založený

2. kouzlení, čarování, zaříkávání

3. relig. obřad, úkon ap. nevycházející z Písma n. církevního učení

4. názorové pochybení, smyšlenka, pověra, blud (též relig.); relig. Písmem nepodložená víra

5. ojed. špatnost, lehkomyslnost. „žert“, „blud“

Dolož. zvl. v pl. K 5: za lat. trupha

Sr. pověra, pověrek¹, nálezek 4

Autor: Miloslava Vajdlová

Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.17, citován stav ze dne 10. 5. 2021).

 


bobonek, pobonek, -nka, -nku, masc., obyčejně v plur.; z -nk- bývá -ňk-. Pověrečný skutek pro léčení nebo příčinu jinou, čár, kouzlo, abergläubische Handlung, abergläubisches Zeug. Srov. stsl. babuni plur. masc. superstitio, rus. zabobony plur. nesmyslné řeči; pol. zabobon a plur. zabobony pověra; moravští Kopaničáři rozličnými zabobony pomáhají si od nemoci (Bartoš v Osvětě 1884, 235), a na Poduží (Podluží) jsou boboníci a bobonice t. j. čarující mužové a ženy (týž v brň. Obzoru 1884, 21). Něm. Popanz je z č. plur. bobonci, pobonci. — Všichni jiní pobonczy, kterých učení lékaři nedržie, leč žehnánie, leč napsánie která na jablce, na oplatce, neb pro zuby, ješto na stěně škohrtají, … zapověděni jsú kostelem Štít. uč. 8a. Ktož čáry které pósobie… neb kakýmis takovými tanty a bobonky chtie dojíti úmysla svého ŠtítOp. 156a. Ale těmť to najposléz ke zlému přijde, ješto takými bobonky chtie pomoc mieti od diábla ŠtítOp. 100b chtiec od diábla pomoci takovými bobonky ŠtítMus. 88a. Odřéci se diábla i jeho všech bobonkow, to jest čáróv, kúzel, lékóv i všelikých takových pověr ŠtítOp. 246b; (člověk) odřeče sě diábla i všech jeho bobonkow ŠtítMus. 89a; máť sě najprvé diábla odřéci i všech bobonkow jeho a takových pověr t. 141b; odřekše sě diábla i všech takových bobonkow jeho t. 88a. Aby zlý duch nezavedl nás v jiné bobonky, jako byl někdy pohanstvo zavedl ŠtítOp. 237b; (aby diábel) nezavedl vás v své bobonky, jako je byl někdy pohanstvo zavedl ve mnohé tanty ŠtítMus. 147b. Diábel vždy v to (v konání některé z úmyslu dobrého) umiesí někakú všetečnost svých bobonkow t. 88b. A kto by ty bobonky vypsal, kteréž vymýšlejí! HusE. 1, 256. (Kněží vedou lid) k lecjakým Bobonkuom nejistým RokycKl. 75a, k leczakyms pobonkom Rokyc. 80a. Jich (písem sv.) užívati s nálezky lidskými a poboňky není užitečno Blah. 313. — bobonky incantationes HusKázD. 133b; poboňk babský Háj. herb. 171a.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

 


bobonek, pobonek, -nku, -nka m. zaříkávání, čáry, pověrečný léčitelský úkon; pověra
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.

 


bobonek m. = pověra, kouzlo, zaříkávání, čáry
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.

 


logo ÚJČCopyright © 2006–2021, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2021, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2021, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 14 lety, 5 měsíci a 26 dny; verze dat: 1.1.17
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).