blachnúti, -nu, -ne pf.
(o psovi) štěknout, blafnout, vydat ojedinělé štěknutí
Sr. bleknúti
Autor: Miloslava Vajdlová
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 3. 5. 2024).
blachnúti, -nu, -neš, pftiv., hafnouti, štěknouti, belfern. — Věžník starý, když blachne jednau haw! Rokyc. 186b; když blachne jednú haw! RokycKl. 180b.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
blachnúti, -nu, -neš dok. štěknout, hafnout
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
blachnúti dok. = šteknouti
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.