|
|
|
blýskota, -y f. řidčeji blýskot, -a/-u m. k blýskati, blýskati sě 1. blesk 2. blýskání, blýskot, blýskavice 3. bouře, bouřka 4. lesk, třpyt, záře, oslnivé, blýskavé světlo, svit 5. oslnivý krátkodobý záblesk, blýsknutí (se) Sr. blesk, bleskánie, blysk, blýskanie, blýskavicě, blýskavka, blýskotina, blýščka Autor: Miloslava Vajdlová Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 15. 6. 2025). 
blýskota, -y, fem., Schimmer, Glanz., Blitz. — bliſkota coruscatio Ol. Sir. 32, 14; bliſkoty coruscationem ŽWittb. 143, 6. Naplní blyſkotamy duši tvú splendoribus Pror. Isa. 58, 11, blyſkotami Pernšt. tamt. Toho anděla vezřenie bieše jako hromová blyſkota ML. 121b; toho anděla vzezřenie bieše jako hromová blyſkota Krist. 104a, blizkota fulgebra, lux quae apparet ante tonitrum MVerb.; hrzymoty a blyſkoty Comest. 64b. (Blesk) žha, nač spadne, svú blyſkotu, straší veš svět svú hřímotú AlxŠ. 4, 9. Počechu ſlyẛiena býti hřímanie a osvěcovati se blyſkoty fulgura Kladr. Ex. 19, 16. Pro búřiu hrozné blyzzcothy ApŠ. 111. Inhed přišla veliká blyſkota z nebes Pass. 41. Za tiem pojidú blyſkoti přěvelmi hrozne t. 523. O puol noci tak dlúho blyſkota stála, že všichni za to miechu, by den súdný chtěl býti OpMus. 6b. bliſkota fulgur ŽWittb. Deut. 41, t. 134, 7, blyſkota fulgur Vít. 91a. Prosvietily sú sě bliſkoti fulgura ŽKlem. 96, 4. Sešleš blyſkoty fulgura Ol. Job. 38, 35. blyſkoty v déšť činí fulgura in pluviam facit Pernšt. Jer. 10, 13; bliſkoty fulmina HymnA. 74b; blyſkota fulgur Prešp. 148, blyſkotha též Boh. min. 21b. Dva na nepřátely šípy a blíſkotu střielésta fulmina iaciebant Lit. 2. Mach. 10, 30. — V žalmu 143, 6 jest: Fulgura coruscationem atd., impt. fulgura = vyzařuj, vyšli; v žaltářích stč. je za to: bliſkanye bliſkoti ŽGloss., bliſkanye bliſkoty ŽWittb., Bliſkoti zabřěžděniú ŽKlem., fulgura vzato mylně za subst. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
blýsket, blýskot m. blýskota, blýskotina f. záře, lesk, třpyt; blýskání, blesk Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
blýskota f. = blýskání Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.
|