blížě, -ě f.
Sr. blízko n., blízkost
Autor: Miloslava Vajdlová
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 17. 6. 2025).
blížě, -ě, fem., blízkost, Nähe. Jeho (boží) déli, jeho šíři, jeho výši, jeho níži, jeho dáli, jeho blizy… rozum ižádúcí nenie (který by o těch věcech mohl mysliti) Kat. v. 1851, novotv. m. -ě.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
blížě, -ě f. blízkost
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
blížě f. = blízkost
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.