biskupstvie, -ie n.
k biskup, biskupský
1. biskupství, úřad biskupa
2. duchovní úřad, zvl. úřad představeného náboženského společenství
3. biskupství, sídlo biskupa
4. diecéze, území působnosti biskupa
Sr. biskupstvo
Autor: Markéta Pytlíková
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 17. 5. 2024).
biskupstvie, -ie, neutr., Bisthum, episcopatus, dioecesis. — byſkupſtwie jeho episcopatum ŽWittb. 108, 8, ŽKap. tamt.; byſkupſtvie episcopatus Prešp. 967; byſkupſtwye Pražského Pulk. 60a, tú dvú byſkupſtwy t. 60b.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
biskupstvie, -ie, biskupstvo n. biskupství, biskupský úřad; diecéze; (Mlada) doby biskupstva na Prazě dosáhla zřízení pražského biskupství
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.