bezprávie, -ie n.
k právo
1. bezpráví, nespravedlnost, křivda
2. nezákonnost, protiprávnost
3. nepravost, špatný skutek
Sr. neprávie, StčS nespravedlnost 2
Autor: Hana Kreisingerová
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 20. 6. 2025).
bezprávie, -ie, neutr., bezpráví, nepravost, křivda, Unrecht. (Sv. Alexi) sluh bezprauie svých užíval LAl. e, zakoušel bezpráví svých sluhů. Která tobě múdrost dána, ež také bezprawye skládáš Kat. v. 3066. Nečiním tobě bezprawie Krist. 81a. bezpravie iniuria Prešp. 1338; bezprawye též MamA. 30a; bezprawie calumnia Veleš., praeiudicium MamA. 32b.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².