běhudlný adj.
k běhati
1. (o mysli) těkavý, nestálý
2. pobíhavý, toulavý
3. poběhlický, neřádný; ženka běhudlná nevěstka, poběhlice (sr. StčS s. v. „poběhlý“ 6)
Jen Štít. Sr. běhlý, běhunný, běžný
Autor: Kateřina Voleková
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 17. 6. 2025).
běhudlný, adj., běhavý, toulavý, těkavý, unstät, flatterhaft. (Vdovy mladých obyčejóv) aby ty za muž šly a nebyly prázdny a byehudlny dóm ot domu Štít. uč. 49b. (Vdovy některé) jsú biehudlne dóm od domu, kvas od kvasu ŠtítOp. 339a. (Vdovy) aby nebyly prázdny a klevetny a dóm od domu biehudlny a kvas od kvasu ŠtítMus. 14b. I řiekajíť biehudlne ženky.t. 19a. — Oči aby nebyle byehudlnye ŠtítVyš. 30b. Oddechnúti od biehudlne mysli ŠtítBud. 85.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
běhudlný (trojslab.) adj. nestálý, těkavý; běhavý, toulavý; běhudlná ženka tulačka, poběhlice
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
běhudlný adj. = těkavý, běhavý, toulavý
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.