búchati, -aju, -á ipf.
k buch (?)
1. čím bouchat, tlouci
2. co (obilí) čím (cepem) mlátit
Původ slova nejistý. Machek odvozuje od *bukati (sr. r. búkať), Holub – Kopečný a Rejzek od interjekce buch (sr. Machek, Etym. slov.²‚ Holub–Kopečný, Etym. slov. jaz. čes., Rejzek, Český etym. slov., vždy s. v. bouchati).
Autor: Hana Kreisingerová
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 18. 6. 2025).
búchati, -aju, -áš, impftiv., bouchati, schlagen. Budau cepami mláceni a buchani Rokyc. 88b.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².