|
|
|
podkoteční (-ný ? podkotečný ?), -ieho (-ého ?) m.; k kotec kramář prodávající v kotci (sr. „prodávati pod krámy“ TeigeMíst 1,34): aby žádný podkoteční, kteříž klobúky prodávají a svá miesta mají, mezi námi nestávali ArchČ 14,488 (1489), pod. t. 490 (1489) Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008. 
podzemní, -ný podzemný / podzemský adj.; k země, zemní /zemský podzemní, ležící pod povrchem země: po prameniech podzemſkich ComestC 8b subterraneas; jámy podzemne k očiščení cěst městkých t. 191b; cěstami podzemnymi v noci vchodiece ZrcSpasK 31; v jeskyniech podzemniech…slúžili [mše] BřezSvět 91a Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
břěskevní, -ný břěskevný, adj., Pfirsich-. (Olej) z jader brzieſkewnich Sal. 250; prútky brzeſkewne Comest. 102a; o ohni perském neb brzeſkewnem Sal. 400. Jáhliny a oheň brzeſkewny stávají se z hmoty tenké tamt. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
cuzokrajní, -ný cuzokrajný, adj., z cuzí kraj, = cizokrajní, fremdländisch: cizokrayny rod alienigenae gentes Ol. 3. Esdr. 8, 70, czyzokrayny alienigena t. Ex. 29, 33, cizokrayní alienus t. Esth. 16, 10, cizokrayny též t. Job. 15, 19; ženy cizokraynee alienigenas t. I. Esdr. 10, 10, ženy czizokraynee t. 3. Esdr. 9, 17; ženu czizokraynij t. 3. Esdr. 8, 94, ženy czizokraynye t. 9, 18, z cizokraynye země t. 8, 71, všelikého czyzokraynyeho alienigenam t. 2. Esdr. 13,3, czyzokranyemu (sic) alieno t. Ex. 30, 33; všeliký czyzokrayny alienigena Mus. Lev. 22, 10, z ruky czyzokrayneho t. 22, 2, czyzokraynyemu alieno t. Ex. 30, 33. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
dolní, -ný dolný, adj., ve jm. místním: Dolnem (lok.) Reg. I, 1052 (XIII stol.). Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
dvénásobní, dvienásobní, -ný dvénásobný, dvienásobný, adj., dvojnásobný, zweifach; z dvé násob, dvoje násob. — Rána má býti připálena dwenaſobním železem Rhas. 192; přiši ji (kůži na hlavě) nití dwenaſobni Sal. 445; žaludek má dwenaſobni kuoži zevnitřní a vnitřní Rhas. 135; dwerzie dwenaſobni Comest. 153a; w yamie dwie naſobny t. 13b; s dwenaſobnij obrubú Háj. 25b; dwénáſobnij léta RešSir. 182a. Srov.: dwerzie (byly) dwenaſob Comest. 153b, w dwoge naſob rúcho obleče tě diploide Pernšt. Bar. 5, 2, obleče tě w dwoge naſobne rúcho Ol. tamt. a Pror. Ol. tamt. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
dvojenásobní, -ný dvojenásobný v. dvojnásobní, -ný. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
dvojnásobní, dvojenásobní, -ný dvojnásobný, dvojenásobný, adj., zweifach; utvořeno z dvój a násob adv. — Plášť dwoynaſobni Kruml.66b; dwoynaſobṅíe odplata HusŠal. 155a; dwognáſobnij spůsob Háj. herb. 48a; listíčko dwognáſobní i trognáſobnij t. 274a. Obleče tě (bóh) w dwogenaſobne rúcho spravedlnosti diploide iustitiae Ol. Bar. 5, 2 a Pror. Ol. tamt., w dwogenaſobnie rúcho Kladr. tamt., za to v Pernšt.: w dwoge naſob rúcho. dwognáſobnij koruna RešSir. 181b. V zemi své dwogenaſobnimi věcmi vlásti budú duplicia possidebunt Kladr. Isa. 61, 7. Srov. násob. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
hlavní, -ný hlavný, adj., z hlava; srov. stsl. glavьnъ capitis. Mezi tvary -ní a -ný býval rozdíl významový; ale ten se časem stírá a v různých spojeních ustaluje se tu -ní, tu -ný. — Hlavy se týkající, Kopf-. O ráně hlawne Rhas. 11, hlavná rána. To každú boleſt hlawnu zahoní Chir. 274a, hlavná, hlavnie bolest; od hlawne boleſty Pass. 428; bobkové dřevo spomáhá boleſti hlawnie RVodň. 260b; hlawnie boleſt ApatFr. 43b, t. 59a. Pak-li ť (rheuma) přijde od přielišné mdloby hlawne Chir. 263a, hlavná mdloba. O ranách a zlomení lbi s jinými hlawnymi nedoſtatky Rhas. 89, nedostatek hlavný, na hlavě. (Lúh) nemoczy hlawne stavuje a zahoní Chir. 274a, hlavná nemoc, nemoc hlavy. Z hlawne žíly Chir. 17a, hlavná žíla. Přietel ze lbi hlawne učiní sobě osudie ku pití Mand. 94a, hlavná leb. Ruchu hlawnu Comest. 265a, hlavná, hlavnie rúcha, na hlavu; hlawni rucha capitium RVodň. 55c; hlawnie rucho sudarium MamF. 94a, hlavnie rúcho; hlawna dijera a sukně capitium Lact. 30b, hlavná diera, pro hlavu. — Dlužni jsme šestnáct kop grošóv penyez hlawnych a giſtynnych jemu dáti ListPoř. 1444, peniezě hlavnie = jistinné, kapitál; penyeze hlawnye tamt.; z těch peněz hlawnych Řádpz. 27; nežli bych já jemu tu summu hlawnij 50 k. gr. i s úrokem na to přišlým dal KolAA. 68a (1513), summa hlavnie, kapitál. Udělán jest paní Hedvice na tu summu liſt hlawnij KolAA. 42b (1512), list hlavní = úpis jistiny, úpis dlužní; jako by liſt hlawni na ně měl KolB. 62a (1497); jsú za ňeho rukojmě w liſtu hlawniem k urozeným pánuom t. 109b (1498); Kateřina… podala liſtu hlawnijho na rathauz…, kterýž svědčil paní Mandaleně KolČČ. 11b (1542); (kupovatel) udělá na sebe šuldprýfy, liſty hlawnij RešSir. 149a. — Zběrači vroka hlawneho census capitis Comest. 236a, úrok hlavný, z hlavy; Římany, tiesaři (dial. m. ciesaři) hlawnym vrokem přiznané t. 264a. — Že se nařkli hlavním nějakým nářkem Brikc. 64, nářek hlavní, z hlavy, z vraždy. Mortale (t. peccatum) smrtedlné…, criminale hlawne Prešp. 2342, hřích spáchaný vraždou. — Rychtář hlawnij má pět panoší jmieti Pr. pr. 249, rychtář hlavní. — Hledí (ďábel), aby mnohý lid sobě osobil skrze hlawnij lidi, krále, knížata, pány ChelčP. 90a, lidé hlavní, přední; srov. hlavatý. — Čtyři hlawne prameny (fluvius dividitur) in quattuor capita Kladr. Gen. 2, 10, hlavný pramen. — Proti Damašku, jenž jest město hlawne v Syří HusŠal. 129b, hlavné město; Kafarnaum, jenž jest bylo město hlavné v Galilei HusE. 2, 45; město hlawne Comest. 22a; hlawne město Mill. 11a, Mand. 38a, t. 55b. — Adv. -ně hlavně: kterú těmto lidem vinu dáváš, ež jě mučíš hlawnye Kat. v. 3060, podle souvislosti trvám = mučíš je až na smrt, vražedně. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
hlizní, -ný hlizný, adj. z hlíza. — Vezmi hliznieho kořenie, ješto slove morella Sal. 434, koření proti hlizám; hlizne pille ApatFr. 70a, pilulky proti hlizám. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
holubní, -ný holubný, adj. z holub: Janadiath… holubni hyna hřiechem Lit. výkl. slova Janadiath. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
*hradní, -ný hradný, adj. z hrad, Burg-, Zpodstatnělé = správce hradu, Burgverweser: hradi (sic) condus Prešp. 2437 v kap. de artificibus, snad m. hradní, srov. hradník. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
humenní, -ný humenný, adj. z humno: jako seno humennie foenum areae Pernšt Mich. 4, 12, jako seno humenné Kladr. tamt.; vrata humennye Táb. III, 26, t. na straně k humnům; — zadniny 57 korcóv, vše miery humennie vrchovaté KolB. 77b (1497), miera humennie, vrchovatá, jak se na humně měří. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
kľusiční, -ný kľusičný, adj. z kľusicě, Stuten-. — w klyſycznich stádech equarum Comest. 39b; w kliſicznych stádách ComestC 38a. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
komorní, -ný komorný, adj. z komora, Kammer-. — Dvéře domové i komorne GestaBřez. 91a; té almary u dveří komorniech KolB. 69a (1497), dvéři komornie. — A co v tom lichvy jest, ješto komornie platy kupují ŠtítPař. 110b, komorní plat, důchod, Rente; kúpil-li by mlýn anebo vinnici a plat komornij anebo doživotný Pr. pr. 261. — Komorní súd srov. komora. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
krumfeštní, -ný krumfeštný, adj. z krumfešt; — odtud adverb. -ně krumfeštně od základu: zdi města krumfeſtnie padnú funditus corruent Kladr. Jos. 6, 5. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
kunštovní, -ný kunštovný, adj. z kunštovati. — Nějaká kunſſtownij, žertovní… lež RešSir. 59b. Spuosobem kunſſtowným anebo v žertu t. 70b. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
kurní, -ný kurný, adj. z kur, kura, Hühner-. — Kurný trh v. trh. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
kútní, -ný kútný, adj. z kút, koutní, úhelný, Eck-. — Nalezli jej (kámen) velmě hotový kutniemu kamenu Kruml. 72b, kutnyemu kameni Zrc. 10b. Až do brány kutne ad portam anguli Lit. 2. Par. 25, 23. Srov. kútový. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
lepní, -ný lepný, adj., z lep, Leim-, kleberig. — Lepnij prut virga viscata …aucipium Lact. 19d. Od tučnosti lepne Puch. 227a. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
letniční, -ný letničný, adj. z letnicě, Pfingst-. Den letniczny diem pentecostes Koř. Skutk. 20, 16; dnové letniczni Comest. 250a, dnové letniční dies pentecostes Pernšt. Skut. 2, 1. V pondělí letnicžnij ChelčPost. 152a. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
lichevní, -ný lichevný, adj. z lichva, Wucher. — Ohyzda lichewny foeneratoris Ol. Sir. 29, 35. Obchod lichewny Kruml. 36b. Muože každý… diel (t. svého statku) v obrocích aneb v lichevních penězích, totiž na úrocích mieti JustInst. 393, lichevní peniezi = na úroky půjčené. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
losní, -ný losný, adj. z los 2., Losungs-. — Dni… loſne zachovati dies sortium Comest. 202b; dni loſnye observantes dies sortium Ol. Esth. 9, 31. — Srov. losový. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
mlatební, -ný mlatebný, adj. z mlatba, Dresch-. — Já položil sem tě jako vóz mlatebny plaustrum triturans Kladr. Isa. 41, 15, vóz mlatebný, k mlácení; jako vóz mlatebny Pernšt. tamt., Pražsk. tamt., Pror. tamt. — mlatebne humno area Pror. Jer. 51, 33, mlatebné humno. — Na městišti mlatitebnem in tritura areæ Kladr. 4. Reg. 13, 7, překlad odchylný, mlatitebný m. mlatebný. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
náboční, -ný nábočný, adj., jsoucí na boku, Seiten-. — naboczný collateralis Veleš. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
náchlební, -ný náchlebný, adj., jsoucí na chlebě, na stravě, domesticus. — Když nachlebnye budeš mieti pacholky servos proprios Vít. 81b. Synóm Berzelai učiníš milost a ti ť budú tvoji nachlebni commensuales Comest. 150a, ti ť budú tvoji nachlebny ComestCerr. 166b. Čeledín náchlební ČelNál. XIV, 162. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
nákeřní, -ný nákeřný, adj., zákeřnický. — Že jsau se k skutku laupežnému a mordu nakerznymu… přiznali KolF. 43b (1591). Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
nápadní, -ný nápadný, adj. — Zpodstatnělé nápadné, -ého, neutr., rheuma: napadne neuma ApatFr. 70a. — Heimfalls-, Anfalls: a jsú nápadní statkové, kteříž na lidi přicházejí tak na příbuzné jako na nepříbuzné VšehJir. 266; nemá zamlčáno býti ani o zápisiech napadnijch VšehK. 180a; zápis nápadní ktož má s uvázaním v jaký statek, když ten nápad příde, a on se neuváže a prodá někomu své právo, ztratí to své právo ČelNál. XVIII, 35; přípověď učinil pro 5 k. gr. otci pójčených a pro 4 k. gr. po dědu napadnich KolB. 88b (1523), nápadních = na něž měl nápad. — Náhodný, zufällig: nápadné štěstí VelJg. — Adv. -ně nápadně: lauku též dceři mý Anně i po smrti její napadnie na dítky odkazuji KolDD. 269a (1643), -ně= právem nápadním; had bieše chytřejší všech jiných zvieřat zemských i napadnie i od přirozenie, neb pln bieše ďasa naturaliter et incidenter Comest. 11b, -ně = v tom okamžiku. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
nedaremní, -ný nedaremný, adj., nemarný, nicht eitel: nedarēni čáku k odplatě máme ŠtítBud. 133; tvú říši nedaremnu imperium insimulatum Ol. Sap. 18, 16 (bible z r. 1857 má: nemylné poručení). Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
dobrodružní, -ný dobrodružný adj.; — dobrodružnie dle chvály = aby byli chváleni jako dobří druhové Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.
náchlební, -ný náchlebný adj. = jsoucí na chlebě, na stravě Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.
oblášční, -ný obláščný adj. = zvláštní Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.
|