žěl, -i f.
též žěl, -a/-u m.
též žal, -a/-u m.
sr. psl. žalь, žěleti
žal, lítost, zármutek
škoda, újma, poškození
Sr. protivenstvie, žalost. Ve spojení žěl býti komu co, že … kleslo subst. žěl v (stupňovatelné) adv., sr. MSS žěl adv.
Autor: Kateřina Voleková
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 6. 2. 2025).
žěl adv. žal, žel: buď nepřátelóm libo nebo žěl ať se jim to líbí nebo nelíbí; býti žěl komu být líto; žěl mi jest té příhody vaší lituji, je mi líto
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.