ľubóstka, -y f.
k ľubost
expr. libůstka, nepatrné potěšení
Sr. potěšeníčko
Autor: Michal Hořejší
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 15. 6. 2025).
ľubóstka, -y, fem., libůstka, Vergnügen; demin. z ľubost. — Pro tak malú liboſtku, jež mnohými hořkostmi jest otrúšena…, neslušalo by ho (stavu čistoty) ztracovati Štít. uč. 42b.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
ľubóstka, libóstka f. libůstka, potěšení; choutka
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.