|
|
|
čiest, -i f. čěst, -i f. sr. stsl. čęstь 1. čeho část, díl, kus; „většie čiest“ většina; „menšie čiest“ menšina; „s čiesti“ částečně 2. čeho (dědictví ap.) podíl, vyměřená část majetku 3. čeho část, součást; s kým (zvl. Bohem) „čiest mieti“ mít podíl na něčem, účastnit se spolu s někým něčeho 4. koho úděl, určení, osud 5. čeho (období) časový úsek, údobí 6. s číslovkou základní „dvě čiesti“ dvě třetiny 7. s číslovkou řadovou jedna ze stejně velkých částí celku rozděleného na tolik částí, kolik udává řadová číslovka 8. ojed. relig. článek víry, část souboru náboženských zásad 9. při volbě zvolený způsob konání 10. kraj, území (sr. MSS s. v. „strana“) Sr. diel, kus Autor: Hana Kreisingerová Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 20. 5. 2024). 
čiest a také čěst, -i, fem., část, Theil, pars; z čęstъ. Doklady mnohé svědčí pro krátké čěst, a totéž se podobá podle demin. částka a pol. część; ale jiné doklady svědčí zase pro dlouhé čiest. — czieſt pars ŽKlem. 15, 5, ŽWittb. tamt. a j., czeſt ŽPod. tamt. a j.; czieſt portionem ŽKlem. 49,18; w cieſti in divisiones ŽGloss. 153, 13, w czieſty ŽWittb. tamt.; czieſt miery Comest. 89b, diely totiž czeſti t. 69a, czeſt pars Prešp. 126, MamA. 33a. Jednu czyeſt Pass. 333; dávajiť tobě cżéft (sic) jednu partem Ol. Gen. 48, 22; ċeſt jednu Kladr. 1. Reg. 1, 5; ta dva (t. veliký kán a kněz Johan) sta převeliká pány a máta wietſſy czeſt světa MandStrah. 27b; aby on jednu cžeſt bral a manželka druhú polovici KolCC. 34a (1553); dvě czyeſczy (sic) duas partes Pror. Jer. 34,18; tři czeſty noci Krist. 55a; cztyrzy czeſti Comest. 49b; tehdy zažhú (město) na sto czeſty AlxV. 2064. Dvě czeſti s jeho sbožie slušieta na krále Pr. pr. 251; třetina toho sbožie (po muži) spadne na ženu a dvě czeſti na obec t. 261. (Vezmi) miezky z bukvice dvě czeſty Chir. 34a. Cztwrta czeſt střiebra pars Lit. 1. Reg. 9, 8; čtvrtá čeſt penieze quadrans Pernšt. Mark. 12,42, pátú czeſt užitkóv quintam partem fructuum Mus. Gen. 41, 34, pátú ċeſt Kladr. tamt.; desátá cżieſt Ol. Ex. 16,36, desátá czeſt Mus. tamt., czyeſt desátú Mus. Lev. 5, 11, desátá čeſt města padla decima pars Pernšt. Zjěv. 11, 12; sotně tisície czeſt ostane Kruml. 398a. Když sobě podrobi světa czeſt velikú Apoll. 128a; ti větčí czzeſt puostu ztracují pro jedinú hodinku Kruml. 181b; dobrú czyeſt Alb.84b; Maria najlepší czyeſt zvolila t. 30b. — Čiest-čiest dílem-dílem: czeſt poznáváme a czeſt prorokujeme ex parte cognoscimus ex parte prophetamus Lekc. 84b. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
čiest, čěst, -i f. část, díl; čiest – čiest dílem – dilem Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
čiest, čěst, čest f. = část; úděl Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.
|