čarodějnicě, -ě f.
dolož. též čaroděnicě, -ě f.
k čarodějník
1. čarodějnice, kouzelnice, žena, která provádí „čáry“
2. věštkyně, žena, která předpovídá budoucnost n. zjišťuje neznámou skutečnost
Sr. kúzedlnicě, věščkářka, vzvábička, zlodějka
Autor: Kateřina Voleková
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 17. 6. 2025).
čarodějnicě, čaroděnicě, -ě, fem., Hexe. — czarodyenice pythonissa Veleš.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².