čalún | ESSČ | GbSlov |

čalún, -a/-u m.

šalún, -i, pozd. též f.

dolož. též šalund, -i, pozd. též f.

k střhn. schalune

1. roucho, přikrývka, pokrývka ap. z lehké vlněné látky původem z francouzského města Châlons sur Marne

2. koberec na zem n. na zeď, závěs, opona

Dolož. též jako vl. jm. osob. Čalún, Šalún. Sr. dějnicě, kobeřec, koltra, postavec, sag, tepéšek

Autor: Kateřina Voleková

Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 17. 6. 2025).

 


čalún, -a, -u, masc., čaloun, Tepich. — Obinu jej v čistý czalun Drk 168b, čistý czalun Nikod. 51a; czalun sindo Prešp. 1789, Rozk. 2737, BohFl. 533, MamA. 35a, VocabMus. 183b, calun MamVíd. Příjm. mužské: Czalun TomZ. 1405 n 265.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

 


logo ÚJČ Copyright © 2006–2025, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2025, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2025, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 18 lety, 7 měsíci a 2 dny; verze dat: 1.1.26
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).