František Trnka

František Dobromysl; Franz

8°

František Dobromysl Trnka (1798–1837) patří k těm, kdo se podobně jako Jan Kollár a paralelně s ním snažili tradiční kulturní češtinu modifikovat a obohatit o prvky jazyka mluveného na Moravě, případně na Slovensku, kam cestoval a psal dopisy (Pražák 1960). Srov. později vydaná gramatická pravidla k této cvičebnici — TrnkaRegeln1832 — a dále ŽákSprach1842; KamČech1842. Miloslav Hýsek cituje z Trnkova dopisu Václavu Hankovi z roku 1818 slova, která odhalují jeho motivaci k takovým krokům: „K čemu nám bráti větší ohled na několik studených grammatiků nežli na celý národ, na obecný lid, jehož peníze knihy vyplácejí?“ (Hýsek 1909: 29). Trnka působil po studiích jako soukromý učitel češtiny v Brně a pak jako knihovník v Olomouci. Jeho jazykověreflektivní knihy narazily na tvrdou kritiku Palackého (Hýsek 1909: 38–48; Palacký 1831: 234n.).

Kniha cvičná je cvičebnice (srov. motto zdůrazňující význam příkladů oproti pravidlům, s. [II]) češtiny podle vlastní metody Františka D. Trnky. Uživatel knihy má k dispozici paradigmata pro ohýbání slov na zvláštním archu papíru v příloze a dále množství cvičných vět pro překlad z češtiny do němčiny a z němčiny do češtiny. Sady vět jsou opatřeny slovníčky pro příslušný směr překladu. V knize se uplatňují Trnkovy inovace pravopisné (<ou> pro dvojhlásku [ou], srov. výklad od s. VIII), tvaroslovné (varianty z dialektů včetně slovenštiny; srov. zkratky na s. VII) a esteticky, tedy podobně jako u Kollára motivované zvláštnosti hláskoslovné (např. na s. 13: »ſe kwočnou«). Mnohé rysy dobového pravopisu připisuje Trnka sasko‑pruskému vlivu na češtinu (s. IX).

Po úvodu (Einleitung, s. [III] až XX) je vlastní výklad rozdělen do tří oddělení (Abteilung):

— 1. cvičení týkající se skloňování (s. [1] až 52);

— 2. cvičení týkající se časování (s. [53] až 79);

— 3. příklady týkající se skladby (s. [80] až 139).

Na s. [191] a [192] jsou umístěna upozornění na další Trnkovy publikace.

Brněnský nakladatel knihy Leopold František Haller koupil v roce 1798 brněnskou pobočku významné vídeňské tiskárny Johanna Thomase von Trattner (Voit 2008: 943).

• Trnka, Franz. Kniha cvičná jazyka slovanského v Čechách, Moravě a uherském Slovácku… Brünn, 1830. eKniha Google (fotokopie tisku Národní knihovny České republiky, Praha, sign. 45 E 67), dostupná z WWW: <viz zde>
• Trnka, Franz. Kniha cvičná jazyka slovanského v Čechách, Moravě a uherském Slovácku… Brünn, 1830. eKniha Google (fotokopie tisku Národní knihovny České republiky, Praha, sign. 65 D 1133), dostupná z WWW: <viz zde>
• Trnka, Franz. Kniha cvičná jazyka slovanského v Čechách, Moravě a uherském Slovácku… Brünn, 1830. Fotokopie tisku Moravské zemské knihovny v Brně, sign. 2-0008.231, dostupné z WWW: <viz zde>
• Trnka, Franz. Kniha cvičná jazyka slovanského v Čechách, Moravě a uherském Slovácku… Brünn, 1830. Fotokopie tisku Moravské zemské knihovny v Brně, sign. 2-0008.231, dostupné z WWW: <viz zde>

• Bláha, Ondřej. Moravský jazykový separatismus: zdroje, cíle, slovanský kontext. In Studia Moravica III: sborník historiografických, filologických a uměnovědných příspěvků přednesených na vědecké konferenci Mars Moravicus ― Neklidná léta Moravy, pořádané ve dnech 28.–30. června 2004…Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2005 [= Acta Universitatis Palackianae Olomucensis, Facultas Philosophica, Moravica 3], s. 287–293; dostupné z WWW: <viz zde>.
• Hýsek, Miloslav. Dějiny tzv. moravského separatismu. Časopis Matice moravské, 1909, roč. 33, s. 24–51 a 146–172. Fotokopie tisku Moravské zemské knihovny v Brně, sign. 00031-0012.362, dostupné z WWW: <viz zde>
• Koupil, Ondřej. Grammatyka Cžeska: mluvnice češtiny v 16. až 19. století (katalog výstavy). Praha: Filip Tomáš — Akropolis, 2015, s. 102–105 (č. 19/13).
• Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce 4/I: S–T; 4/II: U–Ž. Red. L. Merhaut. Praha: Academia, 2008, s. 1005–1007 (heslo Lenky Kusákové), dostupné z WWW: <viz zde>
• Novák, Jan Václav. Myšlenky Kollárovy o libozvučnosti češtiny a jich ohlasy na Moravě. In František Pastrnek (ed.). Jan Kollár 1793–1852: sborník statí o životě, působení a literární činnosti pěvce „Slávy dcery“ na oslavu jeho stoletých narozenin. Vídeň: Český akademický spolek; Slovenský akademický spolok „Tatran“, 1893, s. 154–160. Fotokopie tisku Národní knihovny České republiky, Praha sign. 54 D 37066, dostupné z WWW: <viz zde>
• [Palacký, František] Nowé knihy české. Časopis Českého museum, 1831, roč. 5, č. 2, s. 231–237. eKniha Google (fotokopie tisku Österreichische Nationalbibliothek, Wien, sign. 392554), dostupná z WWW: <viz zde>
• Pražák, Richard. Ke stykům Františka Dobromysla Trnky se Slovenskem a Uhrami: (z korespondence Frant. D. Trnky a Martina Hamuljaka). Sborník prací filosofické fakulty brněnské university, 1960, roč. 9, řada literárněvědná D7, s. 200–208, dostupné z WWW: <viz zde>
• Voit, Petr. Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století I–II. 2. vyd. Praha: Libri, 2008, s. 943n. (Trattner Johann Thomas von) — elektronická forma textu přístupná v Encyklopedii knihy v českém středověku a raném novověku z WWW: <viz zde>