Jan Nejedlý

Johann; Negedly, Neyedly

8°

Druhý díl prvního vydání obsáhlé německy psané gramatiky univerzitního profesora češtiny Jana Nejedlého (1776–1834). V roce 1804 byl vydán díl první této příručky (tedy vlastní mluvnice češtiny: NejGram1804). Celek pak byl vydán s obměnami ještě třikrát, vždy v jednom svazku: 1809 (NejGram1809), 1821 (NejGram1821) a 1830 (NejLehr1830).

Nejedlý se v prvním díle mluvnice odvolával na metodologickou inspiraci u frankfurtského učitele románských jazyků a autora učebnic Johanna Valentina Meidingera (1756–1822). Podle tohoto vzoru uspořádal tento druhý, praktický díl.

Podle autora má tento svazek obsahovat pravidla, která musí Němec (německy mluvící člověk) znát a dále dostatek cvičení pro mladé lidi, rozhovory a chrestomatii textů, seřazených od jednodušších k náročným (s. III). Jako lákadlo nabízí profesor Nejedlý stručný přehled dějin české literatury poprvé publikovaný v češtině (s. IV).

Cvičení i texty jsou opatřeny slovníčky, a to na začátku úplnými (s. [1]), a odkazy k paragrafům mluvnice.

V dalších vydání Nejedlého mluvnice byla už cvičení s gramatikou spojena v jednu učebnici (Lehrbuch).

— Cvičné úlohy (Aufgaben), uspořádané podle slovních druhů: s. 1 až 102.

— Jedenáct rozhovorů (Gespräche), vytištěných ve dvou paralelních sloupcích: s. 102 až 146.

— Texty (s. 146 až 195) začínají od krátkých a jednoduchých (Sprüche) a pokračují přes delší a komplikovanější (Fabeln, Erzählungen) k vysloveně literárním (idyly autorova bratra Vojtěcha Nejedlého, s. 175 až 183; ukázka z Xenofóntova spisu O Kýrově vychování, s. 183 až 188; biografie Karel IV., s. 188 až 189; Jaroslav od Matěje Václava Krameria, s. 189 až 195).

— Český literárněhistorický výklad: Krátké obsažení české literatury, s. 196 až 211. Ve stati, určené kromě poučení i k překladu do němčiny, je zahrnut i sám Jan Nejedlý a dokonce i tento praktický díl jeho mluvnice. Autor pojednal literárněhistorickou látku chronologicky po epochách a jednoznačně vyjádřil svůj jazykový vzor, když za ideální označoval léta 1500–1620, »zlatý wěk gazyka a literatury čeſké« (s. 201).

O pečlivosti provedení knihy svědčí errata (Druckfehler, s. [212]) s pouhými sedmi položkami.

Pro sazbu německého výkladu bylo užito fraktury, česká slova a texty jsou vysázeny tradičním švabachem.

• Negedly, Johann. Böhmische Grammatik: praktischer Theil… Prag, 1805. Fotokopie tisku Národní knihovny České republiky, Praha, sign. 8 G 1256/Přív.1, dostupné z WWW: <viz zde>
• Negedly, Johann. Böhmische Grammatik: praktischer Theil… Prag, 1805. Fotokopie tisku Strahovské knihovny, Praha, sign. ET VII 63, dostupné z WWW: <viz zde>

• Cuřín, František. Stručná charakteristika prvních obrozenských gramatik. In J. Porák (ed.). Starší české, slovenské a slovanské mluvnice. Praha: Univerzita Karlova, 1985 [= Práce z dějin slavistiky X], s. 191–198.
• Jakubec, Jan. Jan Nejedlý. In J. Hanuš aj. Literatura česká devatenáctého století 1: od Dobrovského k Jungmannově škole básnické. 2. vyd. Praha: J. Laichter, 1911, s. 541–568. Fotokopie tisku Národní knihovny České republiky, Praha, sign. 54 G 6177/Díl 1.2.vyd., přístupné z WWW: <viz zde>
• Koupil, Ondřej. Grammatyka Cžeska: mluvnice češtiny v 16. až 19. století (katalog výstavy). Praha: Filip Tomáš —Akropolis, 2015, s. 89 (č. 19/01).
• Koupil, Ondřej, a Veronika Štěpánová. Naše řeč v roce 1817. Naše řeč, 2017, roč. 100, s. 193–206.
• Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce 3/I: M–O; 3/II: P–Ř. Red. J. Opelík. Praha: Academia, 2000, s. 456–459 (heslo Mojmíra Otruby), dostupné z WWW: <viz zde>
• Rybička, Antonín. Přední křisitelé národa českého: boje a usilování o právo jazyka českého začátkem přítomného století 1. Praha: F. Šimáček, 1883, s. 88–166. Fotokopie tisku Národní knihovny České republiky, sign. 54 E 8147, dostupné z WWW: <viz zde>
• Voit, Petr. Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století I–II. 2. vyd. Praha: Libri, 2008, s. 1020 (Widtmann Kašpar) — elektronická forma textu přístupná v Encyklopedii knihy v českém středověku a raném novověku z WWW: <viz zde>