živý adj. živý; jsoucí naživu; živu býti
žít, být naživu; kam se podě, živ nevědě
naprosto nevím, kam se poděl; nevědieše, co živ zděje
vůbec nevěděl, co dělat; živé uhlé
v. žživý Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
živý adj., — živé uhlé = řeřavé uhlí; v záporné větě = nikdo; — klade se k zesílení negace, na př.: kam sě podě, živ nevědě = kam se poděl, naprosto nevím; nevědieše, co živ zděje = nikterak nevěděl, co učiní
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.