žebravý adj.
k žebrati
prosící, doprošující se
(o člověku) žebravý, živící se žebráním
(o mnichu) žebravý, příslušející k žebravému řádu
(o „zákonu“) žebravý, umožňující žebrání
související se žebráním
Sr. žebráčský
Autor: Martina Jamborová
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 19. 5. 2024).