řěčník m. obhájce, přímluvce; advokát
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
řěčník m. = přímluvce, obhájce; mluvčí; pozd.: zástupce před soudem, advokát
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.