zpraviti, -v’u, -víš dok. dát zprávu, poučit, vyložit, uvést, povědět: zpraviti lži
napovídat lži; zpraviti co na koho
svést co na koho, svědčit proti komu(
v. též spraviti,
vzpraviti)
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
spraviti (zpraviti) dok. (lži) = napovídati; (co na koho) = svésti, strčiti; — dolů spraviti koho = dolů dostati; — spraviti se = říditi se; spraviti se něčeho = očistiti se, ospravedlniti se z něčeho
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.
zpraviti dok. (koho čeho) = poučiti (koho o čem), zprávu dáti; uvésti; zaříditi; dáti směr; splniti; napraviti, opraviti; vyložiti, vyříditi; — ospravedlniti; — zpraviti co na koho = svésti, dokázati co na koho; — zpraviti sě = očistiti se, ospravedlniti se
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.