vrátiti | ESSČ |

vrátiti, -cu, -tí pf.

koho (odešlého, odvedeného ap.) vrátit, přivést n. poslat zpět

koho k čemu (žádoucímu) navrátit, znovu obdařit (něčím)

co (zapůjčené, odňaté ap.) komu vrátit, dát zpět, (dluh) splatit

co (ztracené) získat zpět, (vojensky) dobýt

co (křivdu ap.) čím komu oplatit

co (slib ap.) splnit, dodržet

co (potravu) zvrátit

Sr. navrátiti¹, vracěti, vracovati, vrátiti

Autor: Štěpán Šimek

Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 2. 5. 2024).

 


logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 18 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).