vléci¹,
-lahu, -ležeš, vlehnúti, -nu, -neš dok. nastoupit ležení, kterým se donucoval dlužník k zaplacení (
srov. ležěnie)
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
vléci², vleku, vlečeš ned. vléci, táhnout; (po sobě) vléci, táhnout za sebou; (něco na sebe) navlékat si, oblékat si; — vléci sě vléci se, táhnout se
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.