točúš | MSS | ŠimekSlov |
Točúš | GbSlov |
točúš, točíš, totíž adv. totiž, to je (v. též čúš)
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.

 


točúš (z: to + čuješ), točíš, totíž, -to točíšto, totížto adv. = totiž
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.

 


čúš, číš, adv., totiž, nämlich; vzniklé stažením z praes. 2. sg. čuješ sentis: to vkládalo se do řeči bez jiného spojení syntaktického (jako vkládáme trvám atd.), kleslo v adverbium a propadlo hláskové změně mimořádné, v. Listy filol. 1880, 295. Stpol. czusz, to-czusz scilicet; stpol. je také czu, to-czu, z impt. téhož slovesa; v. Jag. Arch. 3, 62, t. 7, 433, Nehring Altpoln. Denkm. 94, Sprawozdania (krak. Akad.), I (1895), 25 a Brückn. Apokr. 335. Vedle prostého čúš je ve stejném významu také čúš-to a to-čúš, to-čúš-to. Změnami hláskovými vzniká totíš; a kontaminací jednak točíž, jednak totiž, a také toť-již. Čúš, číš, -to Čúš-to, číš-to: viz, kak co gda příde k čemu, jehož sě člověk nedomní, ten chzuſſ, jenž na sě nepomní ani tbá milosti božie Jid. 118; (Jidáš) své zradě povolil, téj chziuſſ zradě, južto skutil ApŠ. 331; zda-by chzus (bojě) sě hladu netáhl (Alexander) hlúbe AlxH. 9, 4; (purgrabie) ľud z města vylúdi, zle sě tak obač pokľúdi: chty (m. chtě) ſzuſſ s honci sě pobiti, přivede ľud až v zástavu své pohuby ne na zbavu t. 7, 12 sl., t. j. chtě čúš, chtě totiž; o němž (Alexandrovi) Danielem prorokem jest pisáno, jakož (= že) jemu bylo příti, chzus o jednom rozě kozlu AlxB. 6, 39; jižť jsú tvú (královú) čctiú vzplozeni, Bessus chzuſto s Narbazonem AlxBM. 3, 42; ot poroda nevelmi dávného, ot tří let czius třicátého atd. Hrad. 58b. Janem czius křstitelem t. 64b; bohdaj bychom též s niú dáli, chválili czius hospodina t. 66a; kněz Břěcislav, jeho syn, vsta czis na stolec svého otcě t. 14a; vezři na mě a na Jana, na tetčicě czis vlastného t. 55b; jsú nám někteří přívuzni rodem, a toho nemohú nikdy ztratiti, by czyſſ nebyli nám přívuzni Štít. uč. 26a; páté, ale to nenie z dluhu, by czyſſ bylo přikázáno, má zpověd býti častá t. 135b. — Točúš, točíš, -to Točúš-to, točíš-to: kotvy (nástraha kopytům koňským) byly králem metány, zda by toſzus as juž tady učinil něco přievady AlxB. 1, 34; o tom času velmi trudném, to chzuſto o tom dni súdném PilA.; sedm běsóv, toczyus sedm úhlavních hřiechóv Pass. 334; chtiec dary knězi dáti, to ciusto dvé holúbátek Hrad. 69a; toczus t. 35a, t. 62a; té panie, toczis Marie Magdaleny poslúchati Pass. 336; svázati i rozvázati, toczys zakléti t. 396; šestého z sebe, toczyſſ Barnabu poslachu DalC. 37; (císař Otto Přěmyslovi) Otakar, toczyss Otěmil řiekati káza t. 73; (král Václav) dobrý peniez, toczyss groš zarazi t. 95; tvého umučenie, toczyſſ tvým svatým křížem Modl. 67b; hvězda, toczis svatá Maří Sequ. 357; to czijſſ Štít. ř. 136b; tocziſſ ŠtítMus. 15a; toċiſs ŠtítOp. 53; toċzis ŠtítBud. 25; v uoku bratra tvého, tocziſſ bližnieho tvého Krist. 41b, Jeſus, tocziſſ spasitel t. 22b, tvú duši, tocziſſ tvé srdce prokrojí meč t. 26a, tocziſſ t. 38b a j.; toczyſſ Alb. 26b, toczys t. 86b; kanovničstvo, toczyſſ sbor kanovničí Pulk. 64a, toczyſſ t. 51b; hvězda jitřnie, tocziſs dennicě Kruml. 409b; kde jsi, toċiṡ v kterú s’ biedu upadl? t. 2a; toċiṡ t. 18b; tocżiṡ Ol. Gen. 48, 13, tocżiſs t. Ex. 15, 33, toczzyſs t. 1. Reg. 15, 8; toczyſs Otc. 98b a j.; točíṡ (sic) Hug. 114; bude-li (někdo) tučný tocziſs tlustý ChirB. 36a; sever tocziṡ lencz tehdy sě počíná t. 31a; v třevu denniem, toczizto v tom třevě, ješto t. 170b; točiš t. 24a, tocziſs t. 29a, t. 36a a j.; vejda do lesa, toczziſs do cierkve svaté GestaBř. 50b; tocziſſ id est MamA. 27b, toczyſſ tamt., tocziſſto t. 19a. — Točíž: (víno) ze zoctilo, točižto navinulo sě Hlah. předml. ke Cant.; tocziz ŠtítMus. 4b, toczziz Kruml. 229b; tocziz MamA. 37b, Mand. 19b a j., ApatFr. 218b, toczyz Otc. 171b a j.; toċiż Kladr. Esth. 1, 4. Totíš: ktož by řečeným zlým, totyſſ kúzedlníkóm věřil Vít. 99a; (lidé, kdyby neměli s hříšnými obcovati) s světa by musili sníti, totiſſ že ť jich (hříšníků) jest pln svět ŠtítMus. 27a; v tom (firmamentu) venznuty totiſs vsazeny jsú hvězdy Comest. 3a; totiṡ Hug. 105, totiſs tamt.; totiš LékB. 35b. — Totiž, -to Totiž-to: »vyjidechu z moře«, totiz ono jiná a ono jiná (zvěř) ŠtítMus. 71a; »tam nebude diela ižádného«, neb totiz zde je čas a miesto pracovati t. 59b; potestates, totyz mocní ŠtítSázav. 92b; totiż ŠtítBud. 139; všěcky laiky, totyz vešken lid obecný scilicet Brig. 178; totižto HusE. 3, 155; przypaſſy, totyz nájemníci ROl. 120a; natatoria Siloe, totiz kupadla silojská Mand. 34b; vallis luctus totizto údolé pláče t. 25b; totiž t. 11a; vejda do lesa, totizto do cierkve svaté GestMus. (na stejném místě, kde v GestBř. 50b je toczziſs); totiž PulkVrat. 120a (v Pulk. 126a je na stejném místě točíš); hlediž na levici, totiz na neštěstie světa NRada 2023; totyz Otc. 24b, AlchAnt. 22b; totiž ChirB. 31b; totizto Pr. pr. 244, 256 a j. Toťjiž, -to Toťjiž-to. Vlastně toť-již = ecce nunc: aj tot gyz, jehož sme žádali, to již svýma očima vidíme Krist. 106b. Podle toho pojímáno a měněno druhdy lidovou etymologií také totiž scilicet v toť-již: jestliže tvé pravé oko činí pótku, totgyżto aby v hřéch upadl, vylup je ŠtítOp. 171b; totgyżto t. 12a; oděnie Jezukrista totgyz kříž Lvov. 44a.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

 


logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 6 měsíci a 3 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).