který, který-ž, pronom., welcher, quis; vlastně adj., utvořené ze kmene zájmenného ko-, stsl. koteryj, kotoryj quis. Za kter- je v několika dokladech Greg. a HomOp. koter-; v některých pak rukopisích bývá za to někdy kder-, podle kto — kdo; a také ker-, jako v nč. ob. Koncovka sing. nom. masc. -rý změněna někdy v -ří: kteří místo který. — I. U významu tázacím, který? jaký? Kteri jest člověk, jenž sě bojí hospodina? quis est homo, qui… ŽWittb. 24, 12, ŽKlem. tamt. (v otázce přímé). Kteri jest člověk, že chce životu? quis est homo, qui… ŽWittb. 33, 13. Kteri jest člověk, jenž bude živ? quis est homo, qui… t. 88, 49. Ktera jest čáka má? quæ est exspectatio mea? t. 38, 8; ktere jest čekánie mé? ŽKlem. tamt. Kteri múdrý, i bude chovati toho? quis sapiens et custodiet hæc ŽWittb. 106, 43. Kteri užitek u méj krvi? quae utilitas ŽKlem. 29, 10. Ktera, bože, moje vinař AlxBM. 8, 6. Židovstvo znova křiče a řka: Co nám otvlačuješ…, ktere ješte hledáš zbavy? Umuč. 2a. Která j’ ta panna svatá? Štít. uč. 43a. Ženo! proč pláčeš… neb ktera j’ věc smutka tvého? Hrad. 36a. Co má matka žádá…, že okrašuje své sieni? ktera chce býti okáza? Kat. v. 255. (Ježíš) vecě: ktera jest máti má? a kterzy sú bratřie moji? quæ est mater mea? qui sunt fratres mei? EvSeit. Mat. 12, 48. Kupec odpustil oběma (dlužníkům); ktery z ní jeho viece miluje? Krist. 48a. Které jest jméno jeho? quod est nomen eiusř Br. Ex. 3, 13. — Abychom mohli urozuměti, quotera jest vóle bož(ie) ut valeamus intelligere, quae sit voluntas HomOp. 153a (v otázce nepřímé). Toho sě nikakž nezbaviu, bych nezvěděl…, ktere žena jmá úsilé (t. při porodu) ApD. b. Rozpoměň, ktera má podstava quæ mea substantia ŽWittb. 88, 48, ktera má postava ŽKlem. tamt.; za to v Bibli 1857: jaká je bytost má. Známo mi učiň skonánie mé hospodine a počet dnóv mých kteri jest ŽKlem. 38, 5. Hospodin vie, ktery dóstojen ktereho tohoto sbožie vrátkého Hrad. 96a. Pověz nám, z ktere nám radíš země kněze vzieti DalHr. 3. Tehda jeho otázach, z ktereho by města rodem byl Pass. 368. Bessus vztáza (tlumočníka), co by byl Patron napáčil kterych slov neb ktere řěči AlxBM. 4, 27. Nazarius… mysléše (přemýšlel), ke kterzieṡ by vieřě přistúpil, k židovskéj-li s uotcem, čili ke křesťanskéj vieřě s mateří Pass. 372. Každý (řeholník) viz, pod kteru j’ řeholú ustaven jeho zákon Štít uč. 71a. Tak má člověk zeviti zpovědníku, ktereho j’ stavu t. 135a. Zpravovati neb zpravovače poslúchati, nevědě, ktere jest horšie t. 110b. Nesnadné jest rozsúditi, ktera (almužna) j’ vzácnější bohu t. 141a. By to byl prorok (Ježíš), věděl by to, ktera jest (Marie Magd.) a kakého jest stanu Krist. 47b. Neviete, ktereho jste duchu cuius spiritus Koř. Luk. 9, 55. Tak biešta k sobě podobna (dva jinochové), že mátě nemohla rozeznati, ktery by její syn byl GestBř. 15a. Kristus nechce, aby cierkev zvěděla, ktery syn (její) jest zvolený a který zavržený t. 15b. (Poustevníci) modlili sú sě, aby pán buoh jim zjevil, ktery by z nich byl najhodnější t. 21a. — II. U významu vztažném, který = jaký, jenž; šíří se časem místo staršího jenž (tak i v stpol.: v žalt. Flor. ze XIV st. je pravidlem iže a jen jednou który, a v ž. Puławsk. z XV st. je który již několikrát). Abychom mohli činiti, qoter(e j)mu (ľú)bo quaæ placita sunt HomOp. 153a. Muž, kteryz úfá ve ň (v boha) ŽWittb. 33, 9. (Žena), ktera před svým mužem kryjíc hromazdí sobě Štít. uč. 56b. (Žena), ktera chce seděti na okenci, aby každý na ni hlédal tamt. (Vdova), kteraz má dietky, s nimi se téžměř zavraždila (znepřátelila) i toho muže, kterehoz jim otčimem pojme t. 49a. Ceres, tak slula jedna žena, kera najprvé vymyslila z vobilí nápoj dělati Lact. 39d. Zlý člověk to chce býti, kteriz pro své dobré dá obci zlým užiti DalHr. 3. Chci zěvně věděti dáti těm všěm, kterzyz po čsti stojie AlxV. 65. Kterzyz kak nedospěli…, těm (Alexander) poruči… t. 520. Ktera (bohyně) kraššie, téj bud (jablko) dáno t. 744. Kterzy běchu zbiti Řěci, skladše král káza jě (s)žéci t. 1999. Kterziz (t. j. ti, kteříž) nenáviděli sú pravého, zhynú qui oderunt ŽKlem. 33, 22. Těch dušě, kterzyz sobě sami život otjímají, těžkú muku trpie Pass. 289. Sluneční poprslek, skrze kterez projde stklo, toho barvu na se vezme Štít. uč. 45b (t. j. toho stkla, skrze které projde). Vuol ze dvého, kterez ráčíš (t. j. vol to, které…) Kat. v. 2698. (Vy), kterzyz ste z dobré vóle povážili vašich duší qui obtulistis Ol. Súdc. 5, 2. (Tělo), keréžto… črvie budú žráti HusE. 3, 143 (z r. 1469). (Duše), kerážto měla by býti obětována tamt. (též). Oči, kterzey vidíta EvSeit. Luk. 10, 23. Krve svaté | kteru gyzto ty panoše klete | zkropichu tu bělost stkvúcí Kat. v. 2333 (pisatel změnil kterú v jížto, a nedopatřením nechal i kterú). Všeliká rána, kte’az přědvěděna bude, vždy jie spieše člověk zbude NRada 1191. Čistota v ráj nedovodí, kte’az z srdce nepochodí t. 1892. Moře, kteréž se ústavně točí Troj. 225a. Stezka, po kerzezzto (sic) máš jíti Kruml. 314a. Nuož, kerym kuože řeží Lact. 9d. Železo, kerym přitiskují cajch t. 33c. — III. U významu neurčitém, většinou ve větách vedlejších, který (bez přízvuku větného) = některý, nějaký. Či…plakala ktera vdova, zbyvši pro mé svého muže? AlxBM. 8, 19. Ktož by jměl děti s kteru ženimú Štít. uč. 124a. Ktož jest v kterem domu vnadný, ten móž, když chce, býti zrádný AlxV. 107. Ktož jmá kteru nádchu v nozě, od toho ť jmá (mistr Severin) mléko kozie Mast. 120. Komu ktera nemoc škodí…, on (mistr Severin) jeho chce usdraviti t. 33. (Korábi) naplňeni hojně, což ktera potřěba vojně AlxV. 586. Král slíbi jima (lakomému a závistivému), což ktery prositi bude, že dá jemu a dvé to druhému ŠtítMus. 58b. To, jež móž býti kterym čichem ucíceno Štít. uč. 106b. Když ktery póhon s ktereho sbožie pojde Rožmb. 40. Když by z tú obú nechtěl sě ktery bíti Řád pz. 24. Když w ktery dóm vendete Krist. 50a. Když die ktery dercě Hrad. 109b. Když která porodieše syna prvěncě prvého, jmieše vyplatiti jeho t. 69a. Nestójme po tom, bychom po kterem vědmě co věděti chtěli Štít. uč. 9a. Hi jeden z vás nevěř tomu, bych tuto věc… zamyslil chtě kterey zlobě AlxB. 8, 21. (Císař) rozesla posly na vše strany…, by ktery ciesař nebo král jměl dceř krásnú…, aby mu ji dali Kat. v. 156. Hospodin nechce, aby ktera dušě zahynula MamA. 30a. Jsi-li své svědomie kterym hřiechem poskvrnil ML. 29a. Jest-li v uonomno kútě která stará bába Mast. 329. Pak-li ktera sveřěpicě chodí bez znamenie Rožmb. 272. Pak-li ktera tvá chudoba, měšcě sě…dotiežeš AlxV 984. Pak-li sě kdy stala ktera sváda, u stařějšieho byla rada DalC. 2. Pak-li sě kte nás kteremu protivil Kat. v. 2162. Ktož na moři plavá, ač jest gde w ktereem nečasu, vzdada prosbu svého hlasu, v kteréjžkoli práci bude, té jeho (sv. Marka) pomociú zbude ApŠ. 124. Ač bych mohla (t. péčiu jmieti) kterym skutkem LMar. 34. Ač by kteru věcí mohla, by j’mu života pomohla AlxM. 2, 14. Vizte, ač ť ktera bolest k méj bolesti podobna jest Hrad. 50b. Slušie rozuměti, kak kte’ho máš v čest mieti NRada 1678. Ta muka (v čistci) jest těžší než ktera na světě muka Štít. uč. 156a. Jest lepše poslušenstvie než ktera obět t. 71b. Nejsem… taký hřiešník…, ani sem ktery kostečník Hrad. 144b. Ijedna nahota ani ktera mdlost ani ktera netvárnost, ale budú ľudé podobni andělóm HomOp. 154a. — Kterziz (sic) potok voden bude, ten sě vždy viece zabude, než která hluboká řěka, ješto široce vytéká AlxV. 227 (kteříž potok m. když který = některý potok, neumělou stilisací). — který-si, -s který-s ein gewisser; irgend einer, guidom. (Jachim) pojal sobě ženě… Annu, jež bě dci Ižakarova… s tú jsa tak kteruzz náhodú dvadcěti let nejmě plodu LMar. 20. (Oheň) pohřižuje ktereſy dušě Kruml. 438. — který, -ž který-ž, -koli-věk který-koli-věk welcher immer, quicumque…, v. koli. — ten který kdo = někdo, aliquis; v době pozdější = jehož se týče, příslušný. Ižádného neviděti, by kto se mnú chtěl žěleti, ani sě ten ktery udál, jenž by se mnú mistra hledal Hrad. 39b. (Při závodech lodních v Benátkách) která rota na tee kteree lodce najprv přiběhla k cíli, té dáno 25 zlatých Lobk. 20a. Jest ješťe jiný zmatek (při póhonu)…, a to tehdy, když se komu výboj nebo moc nebo škoda od úředníka, služebníka, člověka nebo žoldnéře některého pána stane, a ten, komuž se moc nebo křivda neb cožkoli jiného tak stane, lidi jeho, úředníka, služebníka nebo žoldnéře pohánie, maje pána samého, u kohož ten který byl, pohnati VšehJ. 419. Sudímu, který ten který saud zpravuje Zříz. Ferd. Jg. Jestliže by ten který šenkýř, vzdluže se pivo, potom nezaplativ ušel, tedy atd. WintObr. 2, 345 (z r. 1562); (rychtář vodil zloděje krám od krámu a všude se dotazoval) »zdaliž by ten který žid byl« (t. jemuž zloděj vzatek prodal) t. 1, 186. — kteri qui Prešp. 2095; cterizkoliuek quicunque HomOp. 152a. — kery Tkadl. 23b; keraz země Mus. Ruth l, 17, kera jest toto děvečka cujus t. Ruth 2, 5 aj.; strom, keriz… Koř. Mat. 7, 19. — kdery z nás GestaKl. 210 a j.; kdera (kopanina) Otc. 105b; kderyz t. 365a; kderzy s ním budú List. 1455 Perw. Otč. 50; kdere město Lún. list. 1562; kderey jej stvořil Čern. cest. (v Miklosichově Slav. Bibl. 2, 248).