co [vratkého] překotit, převrhnout, svalit vykloněním přes dolní okraj: aby je násilné przyekotylo [pokušení lidi] ŠtítVyš 26a (v. násilný 2; v obr.); búře sě vztrhla, chtiec lodíčku przekotyty ŠtítSvátA 93b; vozataj, když mnoho nabéře na vuoz…, przekoti a zlámá RokJanB 176b; kočka v domě byla nětco przekotila, kdež hospodyně…vstavši…a bojéci se, že by jí snad máslo aneb mléko przekoceno bylo HynRozpr 132b fallen machen ║ viděl jest, že padúcie nemoc jednu ženu przekotila LékFrantA 63a povalila, porazila ○ přěkocenie n.: šla jest [hospodyně] na to místo, kdež se jí zdálo, že jest jí se to przekoczenie stalo HynRozpr 132b ○ přěkotiti sě: nechať se [někteří] kolébí, až se i prziekotie RokMakMuz 102a (v obr. ?); ten člověk zmučiv se i przekoti se na zemi a leže jako mrtvý BechMuz 16a; tu leže…, ihned [po odchodu lidí mládenec] se na tvář przekotil t. 28b ║ nebývaj pokorným přieliš, aby se nepṙekotil v bláznovství BechNeub 12b (fig.) nezvrhl se, nezměnil se v blázna ○ přěkácěti sě: kteréž [panny] boje se, aby studu jejich panenskému násilé se nestalo…, do Tibery řeky samy se przekaczely SilvKron 21a sese praecipitarunt vrhaly se dolů, tj. páchaly sebevraždu pádem střemhlav. – Sr. otkotiti