přídržěti, -žu, -ží ipf.
k držěti
1. co držet: kterýžť [trn] budeš li měký přídržeti, buostiť bude Čtver 41r
2. pamatovat si, držet v paměti: nepřídržíte, že když sem ješče byl u vás, to sem pravil vám? EvOl 95r (2 Th 2,5: nepomníte BiblDrážď) non retinetis
Sr. přídržěti sě
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 3. 5. 2024).
