přilípati, -aju, -á ipf.
k přilnúti
1. k čemu lepit se, lnout: přilípal jest jazyk mladého děťátka k dásniem jeho v žiezi BiblOl Lam 4,4 (přilípal sě jest Pror, přilnul jest BiblLit, přídržal se BiblPraž) adhaesit – fig.: přetěžký boj jest s tělem, nebo přilípají násilně jeho žádosti k srdci lahodně a jímají srdce v svú zlost ChelčBoj 353v
2. k komu/čemu lnout, tíhnout: affeccio úmysl eorum in nullo afficitur, přilípá circa Christum HusBetlM 100r; jest hořká ta milost svá, nemohúci okusiti sladkosti bratřského milovánie, … nebo jakož k sobě přilípá milostí, tak se k jiným zdrastí hořkostí ChelčJan 55v
3. (o nepříteli) kde přikrádat se, nepozorovaně se přibližovat někam: když nepřietel chce města dobyti, tehdyť najprv hledí všudy vuokol, kde … najméň bránie …, tuť nepřietel najradějí přilípá a bojuje PříbrZamM 64r
Sr. přichylovati sě, přilépati, přilípati sě