1. k komu přilehnout k někomu, lehnout si vedle někoho: lev poctivě přilehna, hlavu svú jemu [Bruncvíkovi] na lóno položi BruncU 204v; kdež jest měl [tovaryš] za to, že leží s svým tovaryšem, an byl přilehl k hospodáři HynRozpr 133v

2. k komu uskutečnit pohlavní styk s někým: on [Abrahám] jejím [Sářiným] ponučením přilehl byl k Agar CestMandA 183r; k ženě nemocné nepřilehne [člověk], totiž s nečistú ženú svú nesesmilní JakBetl 75r (sr. Lv 18,19)

3. přiléci k hrdlu, přiléci k čí šíji ap. obejmout někoho, padnout kolem krku někomu: přilehše [učedníci] k hrdlu a k šíji Pavlovu, plačíce líbáchu ho ComestS 401v (sr. A 20,37: padše okolo hrdla BiblOl) procumbentes super collum

4. (o obkladu) k čemu přilnout, těsně dolehnout: snáze a čištějie i lépe přilehne [obvaz] k údu nežli kúdele LékFrantA 109r

5. (o vojsku) k čemu přitáhnout, zaujmout postavení v těsné blízkosti něčeho, přilehnout k něčemu (arch.): i hnuli sě [vojáci] s svými stany v noci, aby přilehli k židovským stanóm BiblDrážď 1 Mach 4,2 (přiložili BiblLit, přistavili BiblPad) applicarent ad castra; páni … mají k tomu hradu přiléci, k městu nebo k tvrzi … a jeho dobývati TovačA 22v – v obr.: oni [lidé] s praky nesnadně přilehú k srdci [které obývá ďábel], nebo nedopatřie se, by byl [ďábel] tu ChelčBoj 357r