přichopiti, -ṕu, -pí pf.
k chopiti
uchopit, chytit něco, chopit se něčeho: apprehendit přichopil BiblGlos 3 Rg 2,28 (přichvátil sě rohu oltářového BiblOl, chopil se BiblPraž); adipiscere dojíti, přichopiti SlovKlem 6v
Nelze vyloučit elipsu reflexivního formantu, sr. přichopiti sě
Sr. přichvátiti
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 20. 5. 2024).
přichopiti, -p’u, -píš dok. přidržet se; — přichopiti sě (čeho) uchopit, popadnout, zmocnit se
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
přichopiti dok. = přidržeti se; — přichopiti sě (něčeho) = popadnouti (co)
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.