pěnkava, -y f., též peňkava, penkava
pěnkava: jiřička, pienkawa, žežhulka tuť sú hody měly Pís Třeboň, SA A 7,156a; truncula pennkava KlarGlosA 287 (De volatilibus campestribus; penkawa ~B); truncula per brumam servata manet bona totam peňkawa KlarFys 669; frigellus penkawa SlovBoh 21b; slyší li kto…penkawu zpievajíce BřezSnářM 168b; truncula pyenkawa SlovNom 64b; čihač na čihadle čekaje, skuoro li kvíčala aneb pėnkawa spadne RokMakMuz 99b
Též jm. osob. Pěnkava m. (ArchČ 21,361, 1469–78)