prvoroźencový adj.; k prvoroźenec
1. bibl. (ve funkci gen.) prvorozenců, tj. prvorozených potomků mužských n. samčích: když jest bylo prvé zahlazenie prworozencieue [v Egyptě] BiblOl Sap 18,13 (prvorozených ~Lit) primogenitorum
2. bibl. [o výhodě] prvorozenský, patřící prvorozenci, tj. prvorozenému synovi: na něho slušalo, na Ezau, požehnánie prworozenczowe JakBetl 94b. – Sr. prvorodní 2