1. sg. proutí, porost tvořený výhonky různých dřevin: vimen pruth GlosBrit; frutecta vulgariter pruth SSL (LibIudJič 240, 1392); Krčtí mají pásti v jamkách i žíti trávy i prut i růždie sekati ArchČ 17,372 (1489); v tom Kostěnci se prodává prut, když dospěje t. 17,455 (po 1494)
2. proutí (jako materiál); pl. pruty určené pro svoji pružnost k pletení plotů, při stavbách ap.: alia pars [lesa] est succisa…Hec succisio kol et prut est UrbRožmb 23; kol, prut et lat t. 23; rúbati káže drva k pálení, pruty i kole k stavení Půh 3,588 (1447); že mi dlužen za…čtyřidcet vuozuov prutů t. 4,131 (1464)
3. ratolest, letorost, mladý výhonek nesoucí květ a plod; meton. kmen, zvl. jako zdroj (východisko) něčeho rozhojňujícího se: vyjde prut z kořene Jesse Pror Is 11,1 (metla EvOl) virga; kořen vinný, z něhožto byli rostli třie prutoue…i zkvetli BiblOl Gn 40,10 (ratolesti ~Pad) propagines; jako prut svój květ [porodí panna] BelA 155a; vinný kmen, na němžto biechu třie prutoue BřezSnářM 4a; prut, t. svatá Mařie…porodila jest…ovoce, t. boha HymnUKA 9a — meton.: vykúpil jsi prut dědiny tvé ŽaltWittb 73,2 (metlu ~Klem, huol BiblPraž) virgam; žena tvá jako prut vinný hojný t. 127,3 (kmen ~Klem, kořen ~Kap) vitis; prut hřiešný vykopán bude mezi nimi [pyšnými] BiblOl Sir 3,30 (prútek ~Lit) frutex; hec propago…est progenies linea originis extensio, flagellum vitis extensum sub terra (prut vel kmen marg.; k Gn 40,10) MamMarchL 312b
4. prut, slabší dlouhá nerozvětvená větev, zpravidla pružná: položil ty pruty v žlaby BiblOl Gn 30,38; ramos (frutices, virgae pruty gl.) incendia passos GlosSed 32a; jenž stien křivý chce zpraviti prvé než zpraví prut, ješto ten stien činí BurleyMudrC 166b; obelo jako prutem znamenáno MamKapR 33a (Est 10,3: v. obelus); zklekci [směs] silně prutem léskovým LékRhaz 190; pakli oko to málo jest uraženo prutem LékSalM 466 a virgula; kterážto řeč přivázána jest na prut jazyka mocí ducha svatého BechNeub 217a (fig.); frutex pruth SlovKlem 49a (sproße DiefGlos 249) ║ přivěž [zlatou udici] k dlúhému prutu GestaB 48b in summitate virgae tj. k rybářskému prutu (pod. BechNeub 220a); maceriem prut VýklKruml 64a (4 Rg 6,5: dřevo porúbil BiblOl) strom
5. hůl, tyčovitý předmět ze silnějšího prutu užívaný k různým účelům (k opoře, ovládání zvířat ap.): pas lid svuoj prutem svým BiblDrážď Mi 7,14 (v metle EvOl) in virga; velmi oslici prutem tepa, na pravú cěstu ji opět vzvedl [Balám] PasMuzA 528; nice nenoste na cěstě, ani prutu, ani tobolky EvBeneš 113a (L 9,3: holi ~Víd); kozy, ješto pod pastuším prutem chodie BiblOl Lv 27,32 (pod…metlú ~Pad, pod…kyjem ~Praž); okusil sem na konečku pruta…strdi maličko t. 1 Rg 14,43 (holi ~Praž); udeřil v ně [moře Mojžíš] prutem ŠtítSvátA 177b (sr. Ex 14,16); tak mu [Mojžíšovi] buoh kázal jeden prut vzieti, ješto by jím divy dělal MartKronA 14a ruot; což jest nasbierala [Rut na poli], prutem bivši a vyrazivši BiblPad Ru 2,17 (dřěvem ~Ol, kyjem ~Praž) ║ drže [Anectanabo] prut měděný v ruce skrze kúzedlné čarovánie svolal jest duchy povětrné AlexPovB 234a kouzelnickou hůlku
6. metla, dřevěný či kovový prut n. svazek takových prutů užívaný k bití: jho břěmene jeho a prut plecě jeho BiblDrážď Is 9,4 (metlu ~Pad) virgam; král jej [mučedníka] kázal železnými pruti bíti PasMuzA 363; potřel jest hospodin kyj nepravých, prut panujících BiblLitTřebT Is 14,6 (metlu ~Pad); dva a třidseti rázů s jedním dubovým prutem na dva palce stlúšči a na loket zdlúži má jemu dáti Žilin 142a mit einer gerten — fig. (o trestání): bude bíti [Bůh] zemi prutem úst svých BiblLit Is 11,4 (metla EvOl) virga; udeří v ně [moře] prutem súdu božieho ŠtítSvátA 178b ║ již zetru prut jeho s tvého chřebta BiblDrážď Na 1,13 (metlu ~Pad) virgam jho, jařmo
7. čeho [moci], koho [vládnoucího] žezlo, berla, tyčovitý odznak moci soudní, trestní ap.: stolec tvój, bože, na věky věkóm: prut na opravenie, prut královstvie tvého ŽaltWittb 44,7 (metla…metla ~Klem, berla…berla BiblPraž) virga; neotstúpí hospodin prutu hřiešných nad vrážu pravých t. 124,3 (metly ~Klem); vzvládneš jimi u prutye železa ŽaltKlem 2,9 (v metle ~Wittb); vezmi žezlo, králové moci slovutný prut, to věz přijmi prut moci ŘádKorA 49a; královým prutem neb sceptrem a zlatú korunú je [mučedníky utrpení] okrašlujíc OrlojK 411 ║ dá králové žezlo arcibiskup, jiného zpósobenie než královo žezlo, ale prut podobný prutu králevu ŘádKorA 53b virga…virgae spodní dutý násadec žezla
8. bibl. rameno sedmiramenného svícnu v podobě ohnutého prutu: šest prutuow bude vycházeti z bokóv [sloupku svícnu]…, tři čieše jakžto ku podobenství vořecha na každém prutu BiblPraž Ex 25,32 a 33 (po…cievi ~Ol, pružin…po…pružinách ~Pad) calami…per calamos; z jehožto slúpu [svícnu] prutowe, čieše…pocházely, šest na obojiem boku, tří prutowe z strany jedné a tří z druhé t. Ex 37,17 a 18 (cievi…cievi ~Ol, pružiny…pružiny ~Pad)
9. délková míra hodnoty kolísající kolem osmi loktů (4,7312 m, v. Sedláček, Míry 47); bibl. šestiloktová míra, hebr. káné, jíž užívali zedníci a stavitelé (v. Novotný, Bibl.slov. 1,732): město [Jeruzalém] bylo vókol osmnádcte tisícóv prutow, jichžto každý měl šest loket a pied BřezSvět 67a; má každá vinnice šestnácti prutóv býti dlúhá a 8 prutóv široká a má každý prut osm loket jmieti ArchČ 15,511 (1358) — bibl.: měřil jest [obvod chrámu] pět set prutow pruta měrného BiblLit Ez 42,19 (dřěvec dřěvcem ~Ol, třstin ve třstině ~Pad) calamos in calamo
10. (čeho [pozemku]) plošná míra hodnoty kolísající kolem dvanáctiny lánu (čtvereční prut = 1,5 ha, v. Sedláček, Míry 47): fojcstvie…se dvěma lány rolí neb dědiny a se dvěma prutoma, jichž prutóv dvanádcte k lánu celému počítají se ArchČ 28,200 (1334); unam virgam agrorum, quod vulgariter pruth dicitur SvědBydž 171 (1372); septem virge alias pruty hereditatis cum pomerio DeskyDvor 3,849 (1409); jich [nádeníků] vergelt jest jeden vart pšenice se dvanádcti pruty PrávSasA 159b mit zwolff ruten; vosm prutův rolí svobodných ArchČ 22,19 (1464) ║ templáři mniši…, kteří nosí dva kříže červená na jednom prutu ŽídSpráv 354 na jednom podélném poli (?); odtudž ječmene k s. Havlu 21 korcuov, 3 věrtele a prut viec [odevzdávat] ArchČ 5,554 (1495) množství obilí z jednoho prutu pole