prořězati, -žu, -že pf. (ipf. ojed. prořězovati, -uju, -uje sub 1); k řězati
1. co (čím jak) proříznout, prořezat co, rozříznutím vytvořit otvor v čem: dlani jim [Čechům Míšňané] proṙezugice, žíni jim provláčiechu DalL 104,7 (prorziezycze ~V) durchstochen, pod. pf. SebrKron 6a; když chtie tu múku mieti nebo stred z těch stromóv, tehda prorziezzi kóru na nich CestMandA 198a; prorziez [žlázu] nožem, vypustiž to ven LékMuz 46b; prořes to miesto horkým železem t. 320a; tomu koni kóži nakříž prorzez t. 322a; má býti nos prorziezan LékRhaz 71; prorzez nadél ten otok LékSalM 274 incidatur; prorzez a rozšiř ránu břitvú t. 290; by neprorzezal [lékař] břitvú hrudi t. 522; když by uzrál nežit, prorzezati břitvú LékŽen 86a ♦ prořězati list admin. proříznutím učinit dokument neplatným: Pertolt prořeže ten list [po vyrovnání dluhu] ArchČ 28,659 (1434), pod. t. 4,192 (1490); on aby je [listy] prořezal t. 26,230 (1455) ○ prořězovánie n. (?): toho splacovánie osobami jistými listy prořezovánie (m. -vanými ?)… okázav ArchČ 28,143 (1464). – Sr. probósti 1
2. co [otvor] kde vyříznout, vyřezat, proříznutím vytvořit: služebníci Herodesovi prorzezali v prostředce [sukna] dieru i vrhli sú na šíji Pána Ježíše HusSvátB 168b