1. co [plošného n. hromadného] (kde, kam) rozprostřít, rozestřít: (A) plošně rozložit; fig. [hlas ap.] rozšířit, roznést po nějakém prostoru; (B) komu [tkaninu, kůži ap.] rozložením připravit pro odpočinek: — A: proſtrſiela [réva] ratolesti své až do moře ŽaltKlem 79,12 (rozložila ~Wittb, rozkřídlila ~Kap, vztáhla jest BiblLit, roztáhla jest ~Praž) extendit; aby viděni byli [farizeové] od lidí, rozšiřují své podolky a proſtyeragy podrahy EvRajhr 110b (Mt 23,5: zprostierají ~Víd, veliké činie ~Beneš, veličie ~Ol, velebie ~Praž, rozmnožili jsú ~Zimn, veliké dělají BiblPraž) magnificant; veliký zástup lidí proſtierachu rúcho své na cestě EvPraž 1a (Mt 21,8: v. prostlati l), pod. ComestC 318a substernebant; pod tobú proſtrzyen bude mol a oděv tvuoj budú červie jiesti Pror Is 14,11 sternetur tj. rozmnožen; čili darmo proſtrzeno tenato před oči ptačstva? Čtver 16a iacitur; ktož proſtrze ji [lebedu] v domu LékVodň 271b; má krásen učiniti ten dóm, proſtra na podlahu viery pokoru HusPostH 193b; má [purkrabí] položiti na rúcho boží umučení a proſtrziti na kameni před oltářem TovačC 89 ║ řeči, které jest strana tak obšírně prostřela ArchČ 28,600 (1453) předestřela — fig.: nejedny zubrové trúby v skalách své proſtriely hlasy AlxV 1206; pytel i popel proſtrzieti, aby na něm léhal jakožto kající JakBetl 57a; effodero proſtru vel prospu [hněv svůj v krvi] VýklKruml 176a (Ez 14,19: vylém BiblPad) — B: proſtyeragycz sobě na podlahach pytel, tuž i léháše PasMuzA 324 stravit; proſtrziew nám zvieřěcie blanicě OtcB 105a expositis…pellibus; vzemši [žena]…žíni, i proſtrziela ji sobě na kameni BiblOl 2 Rg 21,10 (podestřela jest ~Pad) substravit; plášč složiv proſtrziewaſſe jeho nohám své rúcho Frant 5a ║ vstaň a proſtrzi sobě BiblOl A 9,34 (ustel sobě ~Praž) ustel

2. co [místo] (komu ap.) vystlat, rozložením něčeho měkkého připravit k většímu pohodlí; [lůžko] ustlat: ve tmě proſtrſiel sem posteľu mú ŽaltKlem 156a (Job 17,13: ustlal BiblLit) stravi; proſtyerayte cestu hospodinu EvRajhr 106b (J 1,23: v. napravovati I/1); oni [mistři] tu proſtrzely cestu, mnohokrát latinský jazyk řečskými slovy naplacujíc ŠtítBes 85 (fig.); lože jim…proſtieraſſe PovOl 255b; odpočivadlo zlaté, vstupovánie zlatohlavové, z obecné lásky proſtṙel jest pro dcery jerusalemské BiblPad Ct 3,10 (rozestřel ~Praž) constravit ║ sternentur proſtrzieni budú MamKapR 30a (Tob 13,22: v. podlažiti 2) vydlážděny; kterakž najviece srdce k bohu proſtrzzeme AlbRájK 212 (zprostřemy ~A, rozprostřemy ~B) contendimus tj. láskou rozevřeme

3. koho [člověka] kam [na zem] porazit, srazit, násilně položit: na zemi proſtru [nepřátelé] tě EvOl 288b (L 19,44: v. položiti I/2) prosternent; pošli jim zřieditele…a proſtru jeho [Moab, tj. sud] a osudie jeho vytrú Pror Jr 48,12 sternent; duše na zemi bývá proſtṙiena neb povržena HusPostH 143b