prostný adj., ojed. prostní; sr. prostý
1. [o člověku] prostý, nevýznamný („prostý“ I/3): jmějíchuť jej [sv. Tomáše] za proſtnyeho PasKap 48a; častokrát na proſtneho chudého panoši laskav [pán] pro jeho dobrotu TkadlA 42b
2. [o léku] prostý příměsi, čistý („prostý“ I/5): mistr tuto praví o proſtnych praších; viece chválil je nežli smíšené LékRhaz 8
3. prostý, jednoduchý („prostý“ I/8A): přes dřevěný [most] z proſtneho dřievie učiněný PulkB 171 simpliciter; krmí rozličných a nám neobyčejných a k tomu velmi proſtnych CestKabK 34b ║ jestliže z nich [provinění] počtu proſtneho neučiníš TkadlA 42a (v. prostranný 7) tj. nezkresleného (?)