prokurviti, -v́u, -ví pf.; k kurviti, kurva
1. koho [ženu] zneuctít (pohlavním stykem), pohlavním zneužitím ponížit jakoby na úroveň nevěstky: ktož dievku aneb ženu podáví aneb jednoho jiného ženu prokurwi zjevně PrávSasD 336b (pokurví ~A) behuret, pod. Žilin 147a ║ prostituere prokurwiti aut kurvú učiniti SlovKlem 21a (zu einer hurren machen DiefGloss 467) učinit nevěstkou. – Sr. zkurviti
2. co [majetek] prohýřit (utratit) smilněním s nevěstkami: prohrá li jeden člověk své zboží anebo prokurwi Žilin 126b vorhurt. Též po r. 1500
Ve významu 2 patrně deverbativum jako prokostkovati, prokvasiti