1. co [temného] (čím) projasnit, učinit jasným, prostoupit něčím jasným; dolož. obrazně: buď ten den obrácen ve tmy…, ani buď v které paměti, ani proyaſne<n> kterú světlostí BiblOl Job 3,4 (osviecen ~Pad, osvěcován ~Praž) non illustretur; múdrost božie…progeſnywſſy den pravdy, že ktož činí pravdu, příde k světlu ŠtítBes 79. – Sr. osvietiti 2

2. relig. co [mysl, srdce ap.], ojed. koho (v čem čím ap. [duchovním, božským]) projasnit, osvítit, duchovně povznést: tak [pokáním] má duše, jsúci v svých žádostech progieſniena, upři svój úmysl [k božímu slitování] Kruml 270; duch svatý roznietil srdce jich v svaté milosti a osvietil i progeſnyl ŠtítBes 79; rozum progeſnyen divně [bude] ŠtítSvátA 52a; srdce jeho v rozumu jsa progeſnyeno z božské jasnosti t. 192a; mysl dále vidí…, kaks divně božím světlem progeſſnyena v té kakés vysoké pravdě t. 204b; vnitř tě jest múdrostí progesnyl Aug AslPh 2,191

3. co [nového, nejasného] objasnit, učinit jasnějším (snazším) k pochopení, osvětlit: aneb proiaſniti neb oznámiti velí [Origenes] Písma, kteráž sú dřéve nebyla ProlBiblK 6a (Pentat.) elucescere; progeſnyl vieru pravú, an i svatého Augustina osvietil u vieře ŠtítSvátA 251a