prójězd, -a/-u m., prójězda, -y f.; k projiežděti
1. „prójězd jmieti“ (kam) mít možnost (právo) průjezdu (projíždění): aby skrze něj [luh] cestu projezdnú učinil všelikému člověku…, aby mohl projezd mieti ListářPlz 2,12 (1453); aby měl cestu svobodnú a pruojezd nebolito pruohon svobodný až k té silnici ArchČ 18,38 (1498)
2. průjezd, místo k projíždění: inter pertransitum dictum progiezda ArchLoun (1404); transitus pruogiezd VýklKruml 87b (Jdt 4,5); resignavit domum paternam…inter Johannis…et Gire domorum pertransitus, qui progiezda dicuntur, in medio acialiter situatum ArchLoun (1413), pod. t. (1418); dvuor Plasy…s cestami…, pruojezdy, pruochozemi ArchČ 18,96 (1498; v. próchozě)